Linda díky programu Ogilvy Lift rozjela svůj šperkařský projekt Rinni naplno. Její perlové šperky zaujaly i britský Vogue.
Když jsem se poprvé dozvěděla o Ogilvy Liftu, hned mě napadlo, že je to skvělá iniciativa. Už nějakou dobu tvoříme společně se sestřenkou (Linda Bui na titulní fotografii vpravo se svou sestřenicí Nhi, pozn. redakce) perlové a korálkové šperky pod značkou Rinni. S tímto hobby projektem jsme začaly během covidu – nekonečnou inspirací nám byla a dodnes je letní atmosféra u moře a nostalgie spojená s teplými slunečnými dny.
První šperky vznikaly jen pro nás a naše blízké čistě pro radost, ale když se jejich počet a spolu s tím i poptávka začaly rozšiřovat, rozhodly jsme se založit si vlastní e-shop. Chceme, aby se každý, kdo nosí naše šperky, cítil sebevědomě a jedinečně. Právě Ogilvy Lift mě inspiroval k myšlence zkusit to posunout dál a dodal mi odvahu věnovat se našemu malému byznysu naplno.
Chci se přihlásit? Jasně! No ale co když…
Mít možnost věnovat se vlastnímu projektu a dočasně si zkrátit úvazek s jistotou celé výplaty mi znělo jako ideální kombinace. Byla jsem si jistá, že to chci zkusit. Jak ale dny ubíhaly a blížil se termín prezentace projektu před porotou, začaly mě přepadat pochybnosti. Je můj projekt dostatečně dobrý na to, abych se vůbec přihlásila? Co když to nevyjde? Nebo se ztrapním před zkušenými profesionály z oboru? Nemám se radši přihlásit až v dalším kole?
V den D jsem byla nervózní i natěšená zároveň – třásl se mi hlas a hlavou mi vířily všemožné myšlenky. Jakmile jsem si ale všimla, že mě porota se zájmem poslouchá, nervozita trochu opadla a nabyla jsem větší jistoty. Po skončení jsem cítila hlavně úlevu, že to mám za sebou. Byla jsem pyšná, že jsem do toho přes všechny obavy šla, ať už bude výsledek jakýkoli.
Porota mi prezentaci pochválila, dala mi užitečné rady ohledně cenotvorby a výroby a položila mi podnětné otázky. Když jsem se dozvěděla, že jsem vyhrála, nemohla jsem tomu věřit. Nečekala jsem to, a přitom jsem si někde uvnitř výhru moc přála a silně ji manifestovala.
© Rinni
Přípravy a plány na Lift období
Protože šlo o první ročník Ogilvy Liftu, přípravy byly náročnější a chvíli trvalo, než jsme se v týmu nastavili na můj přechod na poloviční úvazek — celkově to zabralo asi měsíc a půl. Začátky byly hodně nezvyklé. Často jsem bojovala se špatným pocitem, když jsem odcházela z práce dřív, abych se mohla věnovat svému projektu. Proto jsem nesmírně vděčná mým přátelům a kolegům z našeho týmu, kteří byli vstřícní a podporovali mě.
Plánů jsem měla na ten půl rok požehnaně – chtěla jsem vytvořit ucelenou brandovou identitu, zvýšit povědomí o značce a vedle prodeje na e-shopu produkty přenést i do vybraných obchodů s lokálními designovými výrobky, vyvinout nové produkty i celé produktové kategorie a podívat se i na marketingovou strategii.
Myslím, že vám musí být jasné, že všechno se za ten půlrok stihnout nedalo.
Vlastně jsem na začátku ani nevěděla, do čeho se pustit dřív. Nakonec jsme se rozhodly zaměřit na vytváření nových produktů a produktových kategorií, které jsme už nějakou dobu nosily v hlavě. Uvedly jsme nově na trh korálkové dekorace na telefony a tkaničky u bot, klíčenky nebo spony do vlasů a usilovně pracovaly na naší letní kolekci, kterou představíme na přelomu května a června.
© Rinni
Sjednotily jsme obsahově i designově brandové materiály včetně dárkových voucherů a produktových kartiček a podařilo se nám domluvit nová prodejní místa v kamenných obchodech – nově se šperky Rinni dají pořídit v Praze v Artyčok Concept Storu nebo brzy také v květinářství Fleur21 na Praze 4.
Značku Rinni jsme také prezentovaly na designových eventech a jiných akcích – s našimi šperky se mohli seznámit třeba návštěvníci Papírfestu, Lavrs Marketu, účastníci konference Dolů/Nahoru Janky Chudlíkové či narozeninové oslavy Mămăm Bistra.
Z lokálního obchůdku až na stránky britské Vogue?
Čím více jsme byli vidět, tím častěji se nám stávalo, že nás lidé sami začali oslovovat s nabídkami spolupráce. Dokonce jsme dostali nabídku vstoupit i na zahraniční trh – už brzy o tom plánujeme říct více na našem Instagramu. Největší moment překvapení ale nastal, když se nám ozvali z britské edice Vogue s tím, že by nás rádi zmínili v letním vydání.
Od loňského srpna do letošního ledna jsme toho stihly hodně, i když některé věci nevyšly podle plánu a na některé zase nezbyl čas ani síly. Díky Ogilvy Liftu jsem získala odvahu a sebevědomí pustit se do projektu naplno a vyzkoušet si, jaké by to bylo, kdyby se náš malý rodinný projekt opravdu rozjel. A on se rozjel.
Nezastírám, že kombinovat vlastní podnikání s agenturními povinnostmi bylo náročné. Je těžké najít rovnováhu, ale má cenu se o to snažit – i když realita občas vypadá tak, že jsem po příchodu domů unavená a nemám sílu už nic dělat. Jindy zase po práci ponocuji a doháním náš malý velký projekt po víkendech a večerech.
Půl roku je pryč a co bude dál?
Od února jsem zpátky v Ogilvy jako account executive na plný úvazek a naší značce se samozřejmě plánuji věnovat i nadále – naštěstí se nám povedlo řadu věcí spojených s řízením e-shopu automatizovat a přibrat i další pomocné síly. Práce v reklamní agentuře se zatím vzdávat nechci – hlavním důvodem je touha být obklopena inspirativními lidmi a pracovat s nimi v tvůrčím prostředí, které na mě klade nároky a nutí mě posouvat se dál.
Ráda bych vzkázala všem, kdo nad Ogilvy Liftem nebo jinou podobnou příležitostí přemýšlí, aby do toho bez váhání šli a zkusili proměnit svůj sen v realitu. Je to skvělá příležitost pro lidi s podnikavou náturou a tvůrčím nadšením. Začátky sice můžou být náročné, ale nejsou nezvládnutelné. Klíčem je mít plán a dobře se připravit, aby se vám povedlo dané období využít na maximum – nebojte se požádat druhé o radu, konstruktivní kritiku nebo třeba spolupráci. Budete nakonec překvapení, že si mnohdy představujete věci horší, než pak ve skutečnosti jsou.
