S používáním umělé inteligence by to mělo být jako s pravidly silničního provozu, říká zkušená novinářka a autorka knih Sue Halpern.
Mezi řečníky diskuzního fóra Meltingpot letošního ročníku Colours of Ostrava zaujala zkušená novinářka z časopisu The New Yorker Sue Halpern. Její přednáška nazvaná lapidárně Artificial Intelligence vzbudila velkou pozornost.
Jaký bude mít podle vás umělá inteligence na fungování redakcí?
AI podle mého názoru neovlivní tolik chod velkých celostátních médií. Jejího příchodu se ale obávají menší redakce, kde by AI novináře mohla nahradit. Zkušené redaktory ale ohrožuje už existence sociálních sítí. Lidé si spontánně natáčejí na mobilní telefony události všeho druhu, třeba přírodní katastrofy nebo silniční nehody, a umísťují je na sociální sítě. Tam si je vyhledávají televizní editoři a zařazují je do vysílání. Jakou ale máme jistotu, zda jsou zprávy pravdivé? Sociální sítě jsou přeci jen zdrojem informací i dezinformací.
Jak ještě může v médiích umělá inteligence postoupit?
AI velmi účinně zpracovává archivní materiály, pracuje se statistickými údaji. Například ve sportu velmi efektivně využívá údajů dodávaných kluby. Výsledkem jsou ale většinou nudné a hloupé články. Jsou to právě novináři, kteří údaje promění v zajímavý příběh. Co AI neumí, je pozorování současné reality a její kreativní popis. Vždyť dnes se třeba do restaurací chodí na základě názorů jejich návštěvníků vyjádřených na internetu.
Nyní se proti využívání AI při tvorbě filmů vzbouřili i hollywoodští herci, proč?
Umělá inteligence umí pracovat s archivními materiály, využívat pohybů herců v již natočených filmech a přetvářet je podle scénáře, který napíše také AI. Tím nesmírně ubíjí kreativitu, potlačuje tvůrčí potenciál tvůrců. Současně není schopna využívat materiály „předdigitální“ éry. Nicméně zdá se, že do smluv s herci přibude i „výkup práv“ za použití přetvoření dříve natočených hereckých výkonů v nových filmech vzniklých pomocí umělé inteligence
AI je schopná se podílet i na vytváření dezinformací, že?
Když je AI schopna jen reprodukovat, co již bylo natočeno a napsáno, může také třeba z předchozích televizních rozhovorů takového Baracka Obamy uměle vytvořit sdělení, která nikdy neřekl. Bude velmi těžké ověřit si pravdivost takového příspěvku.
Je třeba využívání AI nějak regulovat?
To je jediná cesta. Musí dojít k regulaci, kterou budou řídit vlády nebo jejich národní regulátoři. Kdo je ovšem bude řídit? Rezoluce Organizace spojených národů? Celosvětovou smlouvu určitě nepodepíšou Spojené Státy, Rusko, Čína…
Jak to vidíte vy osobně?
Na soukromé mediální společnosti musí zatlačit vlády. Existuje analogie s pravidly silničního provozu. Ty jsou řidiči povinni dodržovat, když to někdo nedělá, riskuje postih. Mělo by to být podobně. Jako občané musíme tlačit na vlády. Pevně věřím, že k takové regulaci dojde. Věřím, že o celé věci vznikne široká debata, která povede k uzákonění práva občanů na získávání pravdivých informací. I když moc velká optimistka nejsem…
Sue Halpern
Je redaktorkou světoznámého časopisu The New Yorker, kde pokrývá témata na pomezí politiky a technologií. Je autorkou sedmi knih. Podle jedné z nich – Four Wings and a Prayer – byl natočen film nominovaný na Emmy. Pravidelně přispívá do magazínu The New York Review of Books, jehož elektronickou verzi založila a vedla. Vedle toho píše články pro The New York Times, Rolling Stone a další periodika. Má doktorát z Oxfordu a přednáší na Middlebury College ve Vermontu, kde vede studijní obor narativní žurnalistiky.
