Objem veřejných zakázek do komunikace klesl v prvním pololetí o 45 procent. Podle odborníků za APRA a AKA je to nebezpečný trend.
V prvním pololetí letošního roku došlo k poklesu objemu státem vypsaných veřejných zakázek do komunikace o 45 procent. Vyplývá to z každoroční analýzy společnosti CEEC Research pro Asociaci komunikačních agentur (AKA) a Asociaci public relations (APRA). U zadaných veřejných zakázek pak klesl objem o deset procent. Poprvé také klesl počet průměrných nabídek u zadaných zakázek pod 2, a to na 1,98. Odborníci na komunikaci varují, že stát nedostatečně investuje především do strategické komunikace.
„To je v době zásadních společenských a ekonomických krizí vysoce rizikové počínání. I přes deklarace vládních představitelů se zatím pravděpodobně nepodařilo přetavit prohlášení do činů. Pevně věříme, že v druhé polovině roku dojde k otočení tohoto nebezpečného trendu a nebudeme svědky největší krize kvalitní komunikace státu,“ říká Lucie Češpivová, členka prezidia Asociace komunikačních agentur, která se touto problematikou dlouhodobě zabývá.
Pod průměrem západní Evropy
V loňském roce podle Zprávy o reklamě 2021 od AKA dosáhly celkové investice do reklamy částky 124,7 miliardy korun, z toho objem vypsaných veřejných zakázek tvořil 1,6 procenta z celkového komunikačního trhu. V letošním roce se navíc očekává průměrný růst celkových investic o 11 procent.
„Současný trend vlády bude znamenat, že se podíl výdajů státu do komunikace sníží pod 1 procento. Tím se prolomí psychologická hranice a dostaneme se na nejhorší výsledek, který jsme doposud zaznamenali,“ předpokládá místopředseda APRA Michal Vlasák a dodává: „Určitě bychom rádi do dvou let viděli, že jde směřování státu stejným směrem jako v západní Evropě a Británii – například růst minimálně o dvě procenta v každém roce. Na cílový stav bychom se pak dostali přibližně do sedmi let.“
Podle ředitele AKA Marka Hlavici je možné příčiny hledat v meziobdobí přebírání vlády. „Po osmi letech předchozí garnitury narážejí noví lidé na pro ně nečekané překážky a aparát zřejmě vyčkává. Je to pochopitelné, ale v současné dramatické době bolestivé. Na jedné straně vnímáme vůli státu se komunikaci věnovat – koneckonců tato vláda své předchůdkyni nedostatky v komunikaci často vyčítala. Na druhé straně ale statistiky odhalují, že od vůle k výsledku je zatím předaleko.“
Problém malých zakázek
Největší problém, který podle odborníků z analýzy vyplývá, je nárůst zakázek zadávaných mimo režim Zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), mezi které patří všechny zakázky do dvou milionů korun. Ty vzrostly o více než 365 milionů korun, tedy téměř o 300 procent.
„To je alarmující zjištění. Když pomineme rizikovost z hlediska transparentnosti a rovných příležitostí, problematická je především absence jakékoliv koncepce a pravděpodobně také měření efektivity vynaložených investic,“ uvádí Češpivová, podle které to znamená, že zadavatelé včas a smysluplně neplánují komunikační aktivity. To je vede k tomu, že volí co nejrychlejší cestu pro výběr dodavatelů tím, že rozmělní zakázky do limitu dvou milionů korun tak, aby je mohli zadat mimo režim ZZVZ a nemuseli dodržovat zadávací lhůty.
Podle expertů na komunikaci by částečně pomohla osvěta, poradenství a vzdělávání. „Právě nezkušenost s úředními procesy nebo komunikačním oborem může být jedním z důvodů, proč první pololetí 2022 zůstalo daleko za očekáváním. AKA proto rozšiřuje nabídku vzdělávání pro veřejnou správu. Vzdělávací programy už nabízí státní správě několik let. Usnadňují správné vypisování veřejných zakázek, hodnocení nabídek, vedení dodavatelů a vyhodnocování informačních kampaní. A to na příkladech dobré praxe a zkušeností z jiných resortů,“ říká Hlavica.
Právě meziresortní využití dobrých příkladů je dle odborníků v oblasti zadávání komunikace velmi přínosné. Vzdělávací aktivity AKA nejsou určené jen výkonným úředníkům, ale také vedoucím pracovníkům i náměstkům. „Nesoulad mezi úřednickým aparátem a politickou reprezentací může být jedním z důvodů, proč je rozpor mezi deklarovanou nutností strategické komunikace a její reálnou absencí propastný,“ doplňuje Češpivová.
