Kolem šesti tisíc pracovníků skladu Amazonu z města Bessemer v americké Alabamě bude už brzy volit o vytvoření prvních odborů na území Spojených států amerických u tohoto e-commerce giganta, který z Jeffa Bezose udělal nejbohatšího muže planety.
Různým snahám o vytvoření odborů se v Amazonu už dlouhá léta snaží management zabránit rozličnými způsoby. V USA jde podle NY Times o první volby o možném vzniku odborů od roku 2014, kdy proběhly ve státě Delaware, a nakonec tehdy zaměstnanci hlasovali proti. Tehdy však neobcházela svět pandemie koronaviru a v jejím světle je možné, že tentokrát by za sebou měli zaměstnanci rádi nějaký kolektivní hlas.
Zaměstnanci obdrží hlasovací lístky 8. února a musí je odevzdat do 29. března a sčítat se budou formou videokonference následující den. Pracovníci budou rozhodovat o tom, zda si přejí být do budoucna reprezentováni odborovou unií maloobchodu a velkoobchodu. Volit budou poštou, Amazon přitom dříve prosazoval volby na parkovišti vedle skladu a chtěl využít svého vybavení k zajištění voleb.
Na druhou stranu pro Amazon už aktuálně pracuje 1,2 milionu zaměstnanců po celém světě a jen za minulý rok i vzhledem k nárůstu vlivu e-commerce jich tento gigant přijal téměř polovinu. Amazon v minulosti dělal vše možné, aby vytvoření odborů zabránil, protože jakmile by se to někde podařilo, velmi pravděpodobně by následoval lavinový efekt.
Loni v listopadu například vypsal pracovní pozici analytika, který měl monitorovat snahy zaměstnanců o tvorbu organizací a poté inzerát nakonec stáhl. Loni v září se také objevila zpráva o tom, že firma využívala speciální nástroj k monitoringu několika soukromých i veřejných skupin na sociálních sítích, kde hledali, kdo organizuje stávky či protesty. V listopadu pak prosáklo, že firma si na dozor nad podobnými snahami v evropských skladech najala nechvalně známou soukromou bezpečností službu Pinkerton.
Založena byla už v roce 1850 Alanem Pinkertonem, který měl pomoci zmařit atentát na tehdy zvoleného Abrahama Lincolna. Ten si později jeho detektivy najal během občanské války jako svou osobní ochranku. Později byla však agentura najímána velkými průmyslníky, aby se její pracovníci infiltrovali do odborů a potlačovali stávky. V roce 1892 si například Carnegie Steel Company najala 300 agentů, aby fungovali jako ozbrojená stráž.
Podle Christy Hoffmanové z odborové federace UNI Global Union, jde v případě nájmu služeb Pinkertonů o podobnou taktiku, jako v devatenáctém století využívali průmysloví titáni. „Už roky jsou nynější vládci technologických korporací přirovnáváni k baronům 19. století a využitím Pinkertonů, aby dělali svou špinavou práci Bezos ukazuje, že toto spojení je na místě.”
Práce pro Amazon nebo Google nemusí být až tak snová, jak se tyto firmy v náborových letácích snaží přesvědčit. Začátkem ledna oznámilo asi 400 pracovníků společnosti Google, že zakládají odbory. Už v minulosti vedli několik sporů s managementem – vadila jim zejména spolupráce firmy s americkým Pentagonem na útocích bezpilotních dronů, dále vytvoření cenzurovaného vyhledávače pro čínský trh. Sdružení s názvem Alphabet Workers Union má zastupovat jak kmenové, tak i externí dodavatele Googlu. Odbory Alphabetu se chtějí zaměřit na mzdy, zařazení pracovníků k zakázkám a úkolům, na nichž Google pracuje.
