Pandemie zvyšuje zájem o investice do výzkumu. V Česku je řada špičkových pracovišť. Podaří se jim využít marketingový potenciál a vlnu poptávky investorů?
Během jarní vlny pandemie covid se ukázalo, že v první linii pomoci stály tuzemské startupy, inovační iniciativy. Do vývoje pomůcek se zapojily výzkumné ústavy nebo univerzitní pracoviště. Technická univerzita v Liberci přišla s výrobou roušek s nanovláknem, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) zase na ČVUT rozjel výrobu 3D respirátorů, laserové centrum ELI Beamlines se pustilo do ochranných obleků a dezinfekcí. Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT zaujala plicními ventilátory, mnohé laboratoře se zapojily do testování vzorků. Podle odborníků je na trhu nyní patrný zvýšený zájem investorů o podporu projektů v oblasti výzkumu a vývoje.
Od roku 2005 se v České republice na výzkum a vývoj vynaložil více než jeden bilion korun. Zatímco v roce 2009 šlo o 50,9 miliardy korun, loni už o 111,6 miliardy. Také podíl výdajů na HDP vzrostl z 1,29 na loňských 1,94 procenta, kdy byl druhý nejvyšší v historii ČR. V rámci srovnání v EU je ČR na desátém místě, před deseti lety přitom bylo Česko až šestnácté.
Výzkumu a vývoji v Česku se aktuálně věnuje téměř tři tisíce subjektů.
Biotechnologie, AI, nano
Sektory biotechnologie, AL a nano patří v České republice mezi ty s největším potenciálem. Někteří z oslovených odborníků mezi ně počítají ještě chemii, lasery, 3D tisk nebo kyberbezpečnost. „Všechny tyto obory mají v Česku dlouhou tradici, akademické prostředí je zde na velmi vysoké úrovni. České firmy a zahraniční firmy v Česku působící patří v těchto odvětvích mezi naprostou špičku,“ říká výkonná ředitelka iniciativy prg.ai Lenka Kučerová, podle níž jsou Češi dobří inženýři, ale špatní „produkťáci“. „Obory, které jsou u nás na světové úrovni, jsou některé disciplíny z fyziky, mikrobiologie a chemie, z techniky je to určitě například kybernetická bezpečnost, strojírenství nebo 3D tisk,“ popisuje Lukáš Ferkl, ředitel Univerzitního centra energeticky efektivních budov Českého vysokého učení technického v Praze.
Dlouhodobě skvělou práci odvádí Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd (ÚOCHAB). Těží z peněz získaných na patentech z výzkumu antivirotik profesora Holého. Ročně mají z těchto licencí stovky milionů korun a těmi pak financují další projekty. „Díky tomu mají vychozené cesty k nadnárodním firmám, znají proces patentové ochrany, vědí, na co je třeba dávat pozor třeba v USA, umějí vyjednávat. To je v našich končinách naprosto výjimečné,“ popisuje David Uhlíř působící v Jihomoravském Inovačním centru.
Celý článek si můžete přečíst v časopise Marketing & Media, který vychází v pondělí 9. listopadu 2020. Předplatit si ho můžete zde.
