Podle posledního výzkumu agentury Nielsen v březnu spadl celkový prodej alkoholu o 24 %. Za výraznou změnou stojí především zohlednění prakticky nulového prodeje alkoholických nápojů v HORECA segmentu – hotelech, restauracích a kavárnách. Maloobchodní prodeje alkoholických nápojů totiž vzrostly o 14 %.
„Předpokládáme, že v době koronakrize většina lidí nezměnila významně svoje chování v oblasti konzumace alkoholických nápojů ve srovnání s dobou před krizí. Kdo byl zvyklý zajít si do restaurace nebo baru, ale musí zůstat doma. Přesto prodeje alkoholických nápojů po přepočtu na jednotky lihu poklesly o celých 24 procent,“ říká Vladimír Darebník, výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin.
„Vysvětlením, které se nabízí, je i uzavření hranic. Přijíždějící turisté, zahraniční pracovníci zaměstnaní v českých továrnách a v zemědělství jsou i velkými spotřebiteli alkoholických nápojů. Hodně alkoholu u nás také kupovali Němci a Rakušané,“ konstatoval Darebník.
Spotřeba bez vnějších vlivů
Koronakrize podle Darevníka poskytuje statistikům možnost změřit různé jevy s vyloučením vnějších vlivů, jako je turistický ruch nebo individuální export, tedy i spotřebu alkoholu na obyvatele České republiky. Ta byla v době před krizí považována za jednu z nejvyšších v Evropě. Unie výrobců a dovozců lihovin v tiskové zprávě vypočítává: „Odečteme-li z udávané spotřeby ČSÚ na jednoho obyvatele staršího 15ti let 11,75 l 100% alkoholu 24 %, dostaneme se na údaj 8,93 l 100% alkoholu, což je množství, které odpovídá průměrné spotřebě na obyvatele Evropské unie a odpovídá to i výsledkům pravidelných výzkumů Státního zdravotního ústavu.“
„Měli bychom tato čísla velmi pozorně vnímat a přestat označovat Čechy za jedny z největších spotřebitelů alkoholu na světě. Alkohol patří k tradiční české kultuře, ale Češi se k jeho spotřebě staví zodpovědně a celková konzumace nijak nevybočuje z průměrů jiných evropských národů,“ dodal Darebník.
