Česká televize a Český rozhlas se ostře vymezují proti způsobu, jakým Poslanecká sněmovna projednává návrh na zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Obě veřejnoprávní média upozorňují, že tak zásadní změna financování by měla být předmětem otevřené a odborné diskuse. Zároveň varují před dopady, které může převod financování pod státní rozpočet mít na jejich stabilitu, nezávislost i rozsah poskytovaných služeb.
Česká televize uvádí, že by náhlé snížení příjmů znamenalo zásah do vysílání. Celé znění tiskové zprávy jsme publikovali v předchozí zprávě. Vedení České televize označuje způsob projednávání vládního návrhu za překotný. Podle generálního ředitele Hynka Chudárka je změna financování natolik zásadní, že by jí měla předcházet plnohodnotná parlamentní diskuse. „Náhlé výrazné snížení příjmů České televize by naší institucí otřáslo,“ uvedl Chudárek. Za nejvhodnější způsob financování veřejnoprávních médií v Česku stále považuje fungující systém poplatků.
Podle vedení České televize by plánovaná suma ze státního rozpočtu znamenala drastický zásah do výroby a vysílání pořadů a také rozsáhlé propouštění. Televize proto chce při projednávání zákona zdůrazňovat hranice, které podle ní nelze překročit, pokud má dál plnohodnotně poskytovat veřejnou službu. Česká televize zároveň upozorňuje, že diskuse o financování vedla podle jejího vedení k výraznému nárůstu počtu plátců poplatku. To interpretuje jako podporu současného systému. Zkušenosti ze západní Evropy podle ČT ukazují, že změna způsobu financování veřejnoprávních médií není otázkou několika týdnů. V zemích, kde k ní došlo, podle televize proces trval dva až čtyři roky a předcházela mu rozsáhlá diskuse.
Český rozhlas: Nejde jen o změnu způsobu placení
Podobně ostře reaguje také Český rozhlas. Jeho vedení zásadně nesouhlasí s tím, že vládní koalice v Poslanecké sněmovně prosadila přednostní projednání návrhu na zrušení rozhlasových a televizních poplatků.
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral označil postup za „mimořádně nebezpečný krok vůči médiím veřejné služby“. Podle něj nejde pouze o technickou změnu způsobu financování. Převod financování pod státní rozpočet podle něj vytváří prostor pro politický tlak a zvyšuje riziko zásahů do rozpočtu veřejnoprávních médií podle aktuálního politického rozložení. „Finanční nezávislost na státu je dobrou oporou pro nezávislost celé instituce,“ říká také Chudárek za Českou televizi.
Český rozhlas upozorňuje, že současný systém poplatků vytváří přímou vazbu mezi institucí a jejími posluchači a zajišťuje stabilní a předvídatelné financování. Navrhovaná změna podle něj navíc počítá se snížením finančních prostředků, aniž by odpovídajícím způsobem upravovala rozsah zákonných povinností rozhlasu.
Důsledky by se podle Zavorala mohly projevit přímo v obsahu, který veřejnoprávní médium poskytuje. Ohroženo by mohlo být regionální vysílání, zpravodajství, kulturní a vzdělávací tvorba nebo pořady pro děti, mladé a seniory. Český rozhlas zároveň zdůrazňuje, že některé z těchto služeb komerční média nemohou plnohodnotně nahradit.
Obě instituce požadují pojistky nezávislosti
Český rozhlas zároveň upozorňuje na širší problém: způsob financování podle něj nelze oddělit od redakční nezávislosti. Pokud bude veřejnoprávní médium více závislé na rozhodování politické reprezentace, může podle jeho vedení vzniknout prostor pro každoroční politický tlak a zároveň se zkomplikuje dlouhodobé plánování.
Obě instituce proto požadují, aby případná změna systému obsahovala dostatečné garance stabilního, adekvátního a předvídatelného financování. Česká televize chce podle Chudárka předkládat vlastní návrhy a úpravy zákona, pokud současný pohled na financování nezíská v Parlamentu většinovou podporu. Český rozhlas současně uvedl, že vnímá obavy svých zaměstnanců z dalšího vývoje a respektuje jejich právo vyjádřit se k otázce, která se bezprostředně týká jejich práce, pracovních podmínek i budoucnosti instituce.
Spor se tak nevede pouze o to, kdo bude veřejnoprávní média financovat. Česká televize i Český rozhlas ho rámují jako otázku dlouhodobé stability, rozsahu veřejné služby a především nezávislosti na aktuální politické reprezentaci.
