Kdo se nezeptá, nic se nedozví. Já sám mám ve zvyku oslovovat zajímavé klienty s otázkou: „Tak jakpak to máte s agenturou?“
Nedávno jsem v médiích zaznamenal několik článků o službě Revolut. Je to parádní produkt z oblasti finančních technologií. Nabízí účty a převody mezi měnami zdarma, má milion zákazníků, exponenciálně roste. Prostě příští velká věc. S kolegy jsme pátrali mezi spřátelenými novináři a díky jejich laskavosti jsme dostali kontakt na člověka z komunikace Revolutu, Davida de Picciotta. Celý nažhavený jsem mu napsal a čekal, že budeme mít šanci se o takového parádního klienta poprat.
David byl skvělý a hned mi zavolal zpátky. Co mi řekl, mě ovšem trochu zarazilo. Parafrázuji: „Ahoj Šimone, víš… náš produkt je tak skvělý, že nemáme žádný marketing, proaktivní PR ani žádné agentury. Na všechno nám stačí šeptanda a pár evangelistů. Takže díky, ale posílám ti alespoň pozvánku na naši VIP akci, ať se dozvíš víc.“
Byl jsem z toho trochu rozhozený a přemýšlel o tom. Na akci jsem se o Revolutu dozvěděl hromadu detailů. Jak rychle rostou, kdy budou české účty, kolik zákazníků chtějí vzít českým bankám. Ale byznys tam pro nás nebyl.
Je to tak, chlapci a děvčata. Jsou klienti, kterým prostě moc nepomůžete a jste pro ně jen položka v rozpočtu, která zbytečně zvedá cenu akvizice nového zákazníka. Vaše práce sice může pomoci, ale pro firmu je ve výsledku mnohem rozumnější mít o několik procent nebo promile pomalejší uvedení na trh a přitom to mít levnější a hlavně bez stresu. Ono řídit z pozice klienta agentury, když rozjíždíte platformu prakticky pro celý svět, je taky hrozná spousta práce.
Pozitivní na tomto příběhu je fakt, že absolutní většina firem takhle výjimečná není. Jako kapříci bojují v krvavých oceánech a potřebují k tomu jakoukoliv zbraň, která jim pomůže, tedy i PR agentury. Takže nebojte se vlka nic, práce bude vždycky dost. Jen těch jednorožců bohužel moc neulovíte.
Šimon Rákosník, managing partner, Rubikon PR
