Za obchodní sdělení se považuje každý e-mail, který propaguje odesílatele, jeho služby nebo jen vybízí ke kliknutí na odkaz na jeho web. Novinky či newslettery jsou také obchodním sdělením, protože podporují image odesílatele. Obchodní sdělení je vždy nutné zřetelně označit, neutajovat svou totožnost a odesílat sdělení z adresy, na niž může příjemce odpovědět a vyjádřit svůj případný nesouhlas s dalším zasíláním. V této souvislosti se hodí zmínit i povinnost uvádět v korespondenci svou obchodní firmu, sídlo a IČO.
Ochrana před zasíláním nevyžádaných obchodních sdělení přísluší jak osobám fyzickým, tak i právnickým. Nelze tedy zasílat nevyžádaná obchodní sdělení ani na e-mailové adresy, které nejsou přiřazeny konkrétní fyzické osobě a představují třeba obecný kontakt na osobu právnickou.
Režimy pro e-mailing
Pro posílání obchodních sdělení platí dva základní režimy: režim opt-out pro e-mailové adresy získané v souvislosti s prodejem bez výslovného souhlasu adresáta a režim opt-in pro e-mailové adresy získané například volně z internetu. Tady je souhlas adresáta podmínkou. Jestliže si zákazník zaregistruje odběr novinek, je situace jasná, má o vaše novinky zájem.
Častějším případem však je situace, kdy firma zařadí zákazníka mezi adresáty hromadných e-mailů na základě toho, že od ní něco koupil nebo poptal, ale sám se aktivně o novinky nepřihlásil. To je podle zákona o některých službách informační společnosti v pořádku, když existuje snadná možnost se z rozesílky odhlásit (opt-out). V režimu opt-out smí odesilatel sdělení zasílat pouze adresátům, jejichž mail získal „v souvislosti s prodejem výrobku nebo služby“, a těmto osobám může nabízet pouze „obdobné“ výrobky či služby. Adresát má pak mít možnost „odmítnout souhlas“.
Všechny v uvozovkách uvedené formulace by mohly činit výkladové problémy, proto se jich na svých stránkách ujal Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).
Pokud jde o „souvislost s prodejem výrobku nebo služby“, nemusí se dle názoru ÚOOÚ jednat o již uzavřený smluvní vztah a obchodní sdělení může být odesláno už v průběhu jednání o jeho vzniku.
Definice zákazníka
Pojem zákazník nelze vykládat příliš extenzivně a za zákazníka považovat např. i osobu, která se pouze dotáže na zboží či službu. Za zákazníka též nelze považovat kterýkoliv subjekt, jehož elektronický kontakt potenciální šiřitel obchodních sdělení získá, například i ‚nákupem‘ databáze kontaktů osob, které udělily souhlas k přijímání obchodních sdělení. Příjemce musí mít možnost zasílání obchodních sdělení odmítnout „jednoduchým způsobem, zdarma nebo na účet“ odesilatele. ÚOOÚ se vyhýbá absurdnímu výkladu v souvislosti s nutností platit za připojení a konstatuje, že „pokud (…) lze odvolat souhlas jednoduchou operací v internetové aplikaci (např. kliknutím do tzv. checkboxu), (…) tento postup nevyžaduje žádné dodatečné náklady na straně adresáta.“
Autorka je právničkou ve sdružení Frank Bold.
