Velké supermarkety a další obchody zůstaly letos poprvé na Velikonoční pondělí zavřené. Zákaz prodejů během sedmi vybraných svátků ovšem přináší řadu negativ.
Jedná se především o zcela nesystémové řešení. Zákaz prodejů platí jen v některé sváteční dny. Stát nám tímto tedy říká, že některé svátky jsou důležitější než ostatní. A už vůbec nám poslanci dostatečně nevysvětlili, proč pro zavedení zákazu prodejů zvedli ruce.
Pokud bylo jejich cílem to, aby mohli o vybraných svátcích zůstat doma s rodinami prodavači, je divné, že stejné právo nedostali dělníci nebo číšníci. Ti do práce museli i na Velikonoční pondělí.
Budeme napříště určovat profese, které mají právo být doma s rodinou a které ne? Anebo příště poslanci nařídí i zavření restaurací, barů, anebo dokonce továren?
Pro zaměstnance obchodů navíc svátky představují zajímavou příležitost, jak si přilepšit k platu. Řada z nich se na sváteční směny hlásí i dobrovolně. Podle našich zkušeností dokonce často zájem o sváteční směny přesahuje nabídku a nedostává se na všechny pracovníky obchodů.
Pro vekou část zaměstnanců obchodů bylo v minulosti Velikonoční pondělí příležitostí ke zdvojnásobení běžné denní mzdy. Otázkou je, kdo jim tento výpadek bude kompenzovat.
Svátky bývají také atraktivní pro studenty, kteří se na brigády do obchodních řetězců rádi hlásili.
Zákazy prodejů ve vybrané dny navíc znamenají další omezení svobody podnikání. Zavřeno musí mít na Velikonoční pondělí i zastavárny, obchody s použitým zbožím, jako jsou autobazary nebo výkupny odpadů.
V těchto případech se nezřídka jedná o provozy, ve kterých pracuje sám majitel. Proč by nemohl jít pracovat do svého podniku? Kdo mu nahradí ušlé tržby? Neuskutečněné tržby znamenají v ročním měřítku i velký výpadek pro stát na daních.
Zároveň je to celé další políček svobodě rozhodování každého z nás. Každý si přece umí sám zvolit způsob trávení
svátečního dne. A je to také nebezpečný precedent. Brzy můžeme po vzoru jiných zemí očekávat rozšíření zákazu prodeje na všechny svátky a pak i na neděle nebo soboty.
A co nás čeká potom? Budeme muset prosit vládu a odbory, kdy si smíme otevřít svůj vlastní podnik či kdy vlastně můžeme jít nakupovat?
Tomáš Surka, výkonný ředitel, McRoy
