Okolo filmu Masaryk se spustil v médiích velký poprask. Ze soutěže Český lev si odnesl dvanáct sošek, a to ještě před svým oficiálním uvedením do kin. Jeho vítězné tažení sledovalo 5. března na ČT1 667 tisíc diváků, měl tedy velký prostor v nejsledovanějším pořadu sobotního prime timu.
„Snímek získal díky Českému lvu velmi pozitivní a silné PR, které nepochybně návštěvnosti prospívá,“ hodnotí strategii producenta Václav Pavelka, managing partner agentury Native PR. Využít mezeru v pravidlech k přihlášení filmu do soutěže ještě před jeho premiérou byl podle něj šikovný marketingový tah. Kontroverze, která okolo snímku panovala, v konečném důsledku vyzněla spíš proti organizátorům soutěže, než proti filmu samotnému. Film Masaryk promítalo mezi vánočními svátky 2016 jen kino Lucerna, čímž splnil podmínku pro to, aby se na soutěž mohl kvalifikovat.
„Je otázka, do kterého ročníku se měl film formálně přihlásit, nicméně to, že jej akademie v dané konkurenci vyhodnotila jako nejlepší, nelze zpochybnit,“ shrnul Pavelka.
Cíl návštěvnosti splněn
Samotný distributor snímku v zásadní vliv Českého lva na návštěvnost nevěří. „To, že film Masaryk získal od členů České filmové a televizní akademie vysoký počet ocenění, je určitě plus. Často ale odborníky oceňované filmy dosáhnou pouze na malou návštěvnost běžných diváků v kinech,“ tvrdí Robert Schaffer, generální ředitel distribuční společnosti AQS Bioscop.
Podle něj má hlavní vliv na počet diváků vždy úroveň samotného filmu. Společnost propagovala snímek tradičními kanály: v televizi, na webu, v rádiích, v outdooru a upoutávkami přímo v kinech. Distributor měl za cíl nalákat do kina alespoň 150 tisíc diváků, což se mu podle čerstvých dat Unie filmových distributorů povedlo. Film vidělo 157 611 diváků a prozatím získal na tržbách téměř 22,5 milionu korun.
V hlavní roli Jana Masaryka se představil Karel Roden.
Foto: AQS Bioscop
