Spoléhat se na to, že hned první vytvořená verze grafické podoby mobilní aplikace, webu nebo třeba i reklamní inzerce bude ta ideální, nemusí vždycky přinést ovoce. Řada reklamních i digitálních agentur tak v současnosti využívá takzvané A/B testování.
Výstupem tohoto testování jsou statistická data o tom, jakým způsobem ovlivňuje třeba grafická nebo textová podoba chování zákazníka. Respondenti při výzkumu vybírají z několika verzí tu, která jim třeba víc vyhovuje. S využitím statistických dat tak je možné dojít k poměrně přesným závěrům o tom, která verze zkoumaných variant má větší vliv na cílovou skupinu.
Příprava zabere čas
Ačkoliv se koncept výzkumu zdá být velmi snadný, není tomu tak. „Velkou část zabere definice toho, co a jak testovat. Pak následuje tvorba alternativních designů a samotný vývoj,“ říká Miloš Jašcur, technical lead mobilní divize z agentury Etnetera, která A/B testování využívá zejména při tvorbě mobilních aplikací. Proces tak může být finančně i časově náročný a obnáší několik kroků – od sběru dat, stanovení cílů a metrik až po využívání nástrojů pro následné analýzy výsledků.
Podle Jašcura může být další nevýhodou i to, že výzkum funguje jen pro některé specifické hypotézy, které lze přesně měřit. Nejedná se tak o univerzální druh výzkumu.
„A/B testování nám na mobilních aplikacích poskytuje možnost testovat různé hypotézy chování v mobilních aplikacích a následně aplikovat změny chování na reálné uživatelské báze,“ vysvětluje Tomáš Jašcur z Etnetery.
Foto: Shutterstock
