Zkuste si odpovědět na následující dvě otázky:
1) Chtěl/a byste vyhrát v loterii?
2) Šel/Šla byste na tříhodinovou operu, kdyby vás o to partner/ka požádal/a?
Asi by byly vaše odpovědi stejné. Velmi pravděpodobně by se ale lišila rychlost vašich odpovědí a míra vašeho přesvědčení. Jak lze tento fakt postihnout a využít ve výzkumu? Klíčem je nezaznamenávat pouze explicitní odpovědi – např. 1) Ano, 2) Ano, ale obohatit data také o dobu, kterou respondent pro svou odpověď potřeboval. Na základě výstupu: „1) Ano s reakční dobou 1,5 sekundy a 2) Ano s reakční dobou 3 sekundy“ je jasné, že respondent souhlasí v obou případech, ale mnohem raději by si vyzvedl výhru v loterii, než by doprovázel svou partnerku do opery.
„Měření reakční doby je skvělý nástroj, díky kterému zjistíme, do jaké míry lidé svým odpovědím věří, ať již vědomě nebo podvědomě. U lidí, kteří jsou o své odpovědi méně přesvědčeni, existuje vyšší pravděpodobnost, že by svoji odpověď mohli změnit. To může hrát zásadní roli u předvolebních průzkumů, testování důvěryhodnosti značky, líbivosti obalu nebo reklamy apod.,“ uvádí Anna Průchová, associate director, Ipsos Marketing. Nestálo by vám tedy za to, změřit si u vašeho dalšího výzkumu také reakční dobu? (Správná odpověď je Ano s reakční dobou 1 pikosekunda.)
Kontakt: [email protected]. Víc informací na www.ipsos.cz.
