Jedním z nejčastějších marketingoých nástrojů využívaných v tiskových zprávách je rozhodně spotřebitelský průzkum, případně anketa nebo výzkum veřejného mínění. Na novináře se valí ze všech stran a většinou mají mizivou výpovědní hodnotu, navíc ohnutou tak, aby potvrzovala očekávání obchodníků. Zjištění nebývají zvlášť objevná – koho by třeba překvapilo, že lidé chtějí v létě konzumovat více zmrzliny? -, ale o to kreativnější bývají položené otázky. Zábavné jsou pak interpretace výsledků, zvlášť pokud odpovědi odporují cílům značky.
Technologický vývoj ovšem směřuje k tomu, že naše chování a preference budou ve větší míře posuzovat automatizované nástroje, které si vystačí s mapováním našich dosavadních zvyklostí a předchozích rozhodnutí. Důležité je i to, jak nám značka „voní“ a „chutná“. Třeba dospějeme k filmovým situacím, kdy kamera rozezná náladu spotřebitele a vydá pokyn počítači, aby vyměnil reklamní sdělení dřív, než k němu zákazník v obchodě dojde. Názor a očekávání spotřebitele je jedna věc, jeho skutečné rozhodnutí věc druhá. Vždycky se procenty popsat nedá.
Telefon místo dotazníku
Když se v lednu zeptal oborový server Market Research několika expertů, co považují za hlavní trendy letošního roku, několik z nich vyzdvihlo možnosti mobilů a velkých dat. Čím dál ve větší míře podle nich budou výzkumy probíhat na telefonech díky možnosti oslovit respondenty uprostřed určitých aktivit nebo na konkrétním místě s pomocí geolokace, což ve výsledku vede k přesnějším a aktuálnějším datům. Mnohdy ostatně ani netušíme, jak moc chytrý je výzkumník převlečený za telefon a kam aplikace posílají data…
Foto: Shutterstock
