Spor publicisty Františka Fuky o prodej bitcoinů (viz M&M 44/2014) skončil patem. Šlo o to, že Fukovi, který si přivydělává prodejem bitcoinů, se e-mailem ozval člověk, jenž si je chtěl za 2200 Kč koupit. Fuka poslal číslo účtu, a když na účet přišly peníze, poslal bitcoiny. Dotyčný se pak ale ozval, že bitcoiny kupovat nechtěl a posílal 2200 Kč na účet někomu, kdo nabízel léky. Žádal proto peníze zpět, což Fuka odmítl, protože poslal nevratné zboží. Obě strany se mohly stát obětí nezjištěného podvodníka, který nabízel fiktivní prodej léků, aby se tak dostal k bitcoinům. Soud rozhodl, že Fuka zaplatí žalobci jen svou provizi, ne plnou částku. Uplatnil přitom nový paragraf 3000, který říká: „Poctivý příjemce vydá, co nabyl, nanejvýš však v rozsahu, v jakém obohacení při uplatnění práva trvá.“
