„Domnívám se, že autosalon v Česku už existovat nebude. Ale důvody nehledejme u Veletrhů Brno. Hledejme je už v roce 2009, kdy čeští importéři ztratili pro svou účast na Autosalonu Brno podporu mateřských centrál,“ říká generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš. Kdysi slavný veletrh Autosalon Brno se totiž letos už podruhé neuskuteční (viz M&M 4/2015). V důvodech, proč tomu tak je, se ale importéři automobilových značek a zástupci veletržní správy rozcházejí. Podle Kuliše není na vině nepřesvědčivá koncepce a cena veletrhu, o které v M&M mluvili zástupci importérů, ale především jejich vlastní přístup. A také situace na českém trhu, kde má vedoucí značka výrazný odstup od ostatních a ani pozice na prvních pěti příčkách nejprodávanějších aut se během doby příliš nemění. Ostatní importéry to podle Kuliše vede k postoji: „Prodáváme pořád stejně, ať na veletrhu jsme, nebo nejsme.“
Začala to krize
Podle Kuliše se začátek problémů spojených s veletrhem datuje do doby ekonomické krize. Už Autosalon 2009 měl problémy a byl pro Veletrhy Brno ztrátový. „Do roku 2007 měli importéři podporu mateřských centrál, proto se mohl Autosalon Brno konat každý rok v plné parádě. V roce 2009 ale většina centrál prohlásila: Šetříme, soustředíme se jen na Detroit, Tokio, Ženevu, Frankfurt a Paříž. Zájem návštěvníků o Brno neklesal, ale importéři z něj začali v důsledku tohoto postoje odcházet,“ vysvětluje Kuliš.
Snaha o úspory podle něj stála také za diskutovaným vyškrtnutím Autosalonu Brno z kalendáře Světové organizace výrobců aut (OICA), které bývá uváděno jako jeden ze symptomů postupného úpadku tohoto veletrhu. „OICA předepisovala vystavovatelům kritéria pro instalaci korporátních expozic, která museli splňovat. To veletrh samozřejmě prodražovalo. Pokud importér ztratí podporu své centrály, může se pro něj stát taková expozice příliš drahou. Proto jsme importérům doporučili z OICA vystoupit, s tím že jim navrhneme expozice kvalitní, ale levnější a jednodušší,“ říká Kuliš.
Brno není dražší
Skutečnost, že rozhodující je přístup importérů, se podle Kuliše odráží také v současné úspěšnosti vídeňské autovýstavy Vienna Autoshow. „Byť je Rakousko počtem obyvatel menší, prodá se v něm ročně zhruba dvakrát víc aut než u nás. I ve Vídni ale autosalon deset let chyběl. Ale protože se rakouští importéři dokázali domluvit, tak se vrátil. Proč funguje autosalon v Bratislavě? Rozložení podílů na trhu je jiné a přístup importérů také.“
Právě Vídeň a Bratislava dokládají podle ředitele Veletrhů Brno i to, že brněnský autosalon nebyl předražený – což byla další z výtek. „Už předloni nám zástupci importérů potvrdili, že námi nabízená cena je přijatelná, protože je na stejné úrovni jako ve Vídni a v Bratislavě, a přitom Brno nabízí větší návštěvnost a lepší infrastrukturu. Potenciál celkové návštěvnosti autosalonu je při reprezentativní účasti značek někde mezi 100 až 130 tisíci návštěvníků, přičemž podle našich výzkumů je pro 77 % návštěvníků autosalonu veletrh jedním ze základních kritérií při výběru nového auta.“
Hlavní důvod, proč se autosalon letos opět nekoná, spočívá podle Kuliše především v postoji Sdružení dovozců automobilů (SDA). „V roce 2013 s námi někteří importéři nehráli čistou hru, protože slibovali účast a nakonec couvli. Neměli jsme možnost akci zrušit, což jsme správně měli udělat. Zklamalo to návštěvníky a poškodilo naši pověst. Od pořadatelství autosalonu jsme proto ustoupili. SDA se pro rok 2015 rozhodlo vystupovat jako pořadatel a vybrat veletržní správu v tendru. Ten nakonec nevyhrál nikdo, protože většina značek neprojevila zájem. Podstatné tedy je, aby se importéři domluvili mezi sebou, zda autosalon vůbec chtějí. Pokud SDA přijde s tím, že o něj opět stojí, my jsme připraveni.“
„Potenciál celkové návštěvnosti brněnského autosalonu je při reprezentativní účasti značek víc než 100 tisíc návštěvníků. Ze 77 procent si přicházejí vybrat nové auto,“ tvrdí Jiří Kuliš.
