Prevence je to nejlepší, co mohly v otázkách duševního zdraví firmy pro zaměstnace ještě před krizí udělat. Jenž teď to vypadá, že na předcházení potížím už je někde pozdě, nastupují terapie.
O duševním zdraví pracujících jsme hovořili s několika zástupci firem i poskytovateli služeb. Všechny jejich názory, které se do halvního tématu v tištěné vydání MAM 09/2021 už nevešely, přinášíme níže. Anketu mezi HR řediteli pak najdete zde.
Václav Štrupl, MIton / Miton Psychonauts
O duševním zdraví a pohodě lidí:
„Nemyslím si, že zhoršený duševní stav lidí je pouze důsledkem koronaviru. Problém se táhne delší dobu a technologie v něm nehrají příliš pozitivní roli. Při zdánlivé větší propojenosti skrze technologie, jsme stále více odpojení od skutečných, živých interakcí s lidmi, při nichž můžeme zapojit všechny smysly. Posledních deset let dochází k větší a větší izolovanosti, kterou navíc provází sílící pocit úzkosti a nedostatečnosti z toho, že něco prošvihnete, že na Instagramu nemáte fotky z dovolené patřičně dokonalé, že na selfie nevypadáte nejlíp, že nejste permanentně šťastní jako ostatní… Tato úzkost se u lidí prohlubuje a zasahuje především ženy v mladém věku. V důsledku pandemie došlo ještě k větší odpojenosti, pocit, že jsme sami, zesílil.“
Lukáš Krčil, Hedepy
O výhodách online párování terapeuta s klientem:
„Hodně pomáhá možnost volby terapeuta – takzvané párování. Dříve proces fungoval tak, že si lidé zjišťovali nenápadně po svých známých, o nichž věděli, že „někam chodí“, kontakty na terapeuty. Problém byl, že řada psychoterapeutů neměla dobrou sebeprezentaci nebo vůbec neměla webové stránky. Před člověka, který potřeboval pomoc, bylo postaveno příliš mnoho bariér. Ty nyní mizí. A navíc je zde velmi snadný proces párování, výběru vhodné osoby terapeuta a tím pádem se velice snižuje riziko, že vám terapeut ‚nesedne‘. Ve spolupráci s Masarykovou univerzitou jsme vytvořili dotazník, který obsahuje 19 otázek. Vyplňují ho terapeuti i klienti. Na základě vědomé a nevědomé volby je pak klientovi doporučen nejvhodnější terapeut.“
Chádí El-Moussawi, Terap.io
O důvodech, proč by se měli zaměstnavatelé o problematiku duševního zdraví starat:
„Nechme stranou, že by mělo být přirozenou snahou jakékoli firmy, aby její zaměstnanci byli spokojení a šťastní lidé. Mimo to je ale prokázáno, že duševní zdraví má přímý vliv na produktivitu práce, což firmy na celém světě dobře vědí a psychické zdraví svých zaměstnanců řeší stále více. Je jednoduše mnohem levnější a efektivnější mít v práci zaměstnance, který je takříkajíc ‚v pohodě‘, než depresemi utrápeného člověka, kterého práce nebaví. Potvrdila to i studie WHO, která vyčíslila náklady na investice do prevence v oblasti duševního zdraví jako 4x menší, než případné ztráty z důvodu snížené produktivity zaměstnanců. Což je myslím pro každou firmu dobrý argument.“
Lenka Auerová, Dentsu
O důležitosti péče oduševní pohodu zaměstnanců:
„Dobře zvládnutá starostlivost o zaměstnance už dávno nespočívá jenom v organizaci vánočního večírku a banánech v kuchyňce. Péči o zaměstnance nelze oddělit od byznysových záležitostí, jsou to spojené nádoby. Rozvíjíte lidi a firemní prostředí, to se následně projeví na číslech. Speciálně ve světě agentur, kde jsou lidé a jejich know-how tou největší hodnotou.“
Simona Zábržová, Soulmio
O budoucnosti programů péče o duševní zdraví zaměstnanců:
„Významná poptávka ze strany firem určitě vydrží minimálně následující rok. Samozřejmě za to může pandemie, ale obecně se téma duševního zdraví nyní otevřelo a detabuizovalo. Lidé začínají chápat, co jim terapie přináší a v čem jim může pomoct. Určitě ale nebude za rok za dva takový strmý nárůst jako nyní. Spíše odhaduji, že se téma mentálního rozvoje otevře pro více oborů, segmentů a oblastí byznysu.“
Marie Salomonová, Nevypusť duši
O očekávání firem od psychoterapie a prevence:
„Mezi častější nerealistická očekávání firem patří třeba to, že už po dvouhodinovém webináři jeho účastníci změní absolutně chování a zaměstnanci si třeba začnou vybírat dovolenou, budou odpočívat, nebo budou hojně využívat firemní benefit v podobě meditační aplikace… Někdy mají firmy také velice úzce zaměřená očekávání, která se snažíme rozšířit. Například když firma chce pouze workshop na prevenci vyhoření, my se snažíme do této prevence zahrnout širší spektrum týkající se duševního zdraví…“
Kateřina Vacková, Loono
O tom, jak se mění starost firem o zdraví zaměstnanců:
„Myslím, že firmy udělaly v posledních pěti letech velký kus práce, uvědomují si, že je nemoci zaměstnanců stojí spoustu peněz a snaží se jim kromě kartiček Multisport a cafetérie nabídnout i komplexnější vzdělávání, ať už formou Dnů zdraví či právě workshopů, webinářů či e-Learningů. A já věřím, že i když pandemie tento trend na čas zbrzdí, v celkovém důsledku ho může jen a jen posílit. A co se týká duševního zdraví, určitě je na pořadu dne, teď možná více než jindy, když jsou zaměstnanci sociálně izolovaní a chybí jim vazby na kolegy. Výskyt dušev-ních nemoci se zvýšil o 10 procent od začátku pandemie (deprese se vyskytují trojnásobně často, úzkostné poru-chy dvojnásobně). I proto již brzy spustíme naší další kampaň, v pořadí již čtvrtou, která se zaměří právě na du-ševní onemocnění a jejich prevenci.“