Naprostá většina matek je na nákupech potravin alespoň občas doprovázena svými dětmi. Nejčastěji takto při nákupech maminkám „pomáhají“ děti do šesti let. Následují děti ve věku 7-12 let. Také děti starší 12 let se sice účastní nákupů potravin, u nich už ovšem více záleží na tom, o jaký typ nákupu jde.
U velkých nákupů potravin je stále přítomna polovina dětí ve věku 13-18 let. Ovšem u doplňkových nákupů, nákupů k doplnění čerstvých potravin, nebo nákupu zboží v akci, jsou děti nad 12 let pravidelně přítomny spíše jen výjimečně.
Při nákupu potravin, které bude konzumovat celá rodina, se přibližně polovina matek domlouvá na zakoupených položkách společně se svými dětmi. Hlavní slovo při výběru potravin mají děti při nákupu jogurtů, ovoce a zeleniny. O nákupu konkrétního výrobku se maminky s dětmi často domlouvají také v případě sladkostí a sladkého pečiva.
Více než dvě třetiny domácností se se svými dětmi domlouvají na výběru jídla, které se bude vařit. A více než deset procent českých domácností dokonce vaří, co si přejí samy děti. Rozdíl v „rozhodovacích pravomocech“ při vaření je samozřejmě dán věkem dítěte, takže nejvíce o tom, co se bude vařit, rozhodují děti ve věkové kategorii 13-18 let (a to až v 84 procentech případů).
Výsledky vyplývají z volně prodejné studie GfK Česká máma, která vznikla v listopadu 2017 na reprezentativním vzorku 1000 žen ve věku 18-70 let, které vychovávají či vychovaly své anebo partnerovo dítě.
