Centrum současného umění DOX v pražských Holešovicích je opět o něco větší. Projekt mecenáše Leoše Války se rozšířil o sál DOX+. Pod vedením event manažera Víta Rozehnala ožívá další část bývalých dřevařských závodů.
Stojíme v industriálním, zdánlivě prázdném sále, kde je to cítit novotou. Co vše mi takový prostor může nabídnout?
Leoš Válka (L. V.): Sál má splňovat několik funkcí, je to takový hybrid. Jsme tu schopni udělat divadelní scénu, filmové projekce i hudební produkce. Má jedenáct metrů široké projekční plátno a projektor s vysokým rozlišením. Umíme také konferenční uskupení nebo módní přehlídky. Teleskopické hlediště pojme až 300 diváků, dá se zasunout do stěny a variabilně umístit na všechny strany sálu. Jeho sklon umožňuje skvělou viditelnost i zvuk pro každého diváka. Maximální kapacita sálu je 570 sedících osob. Je to univerzální prostor s vysokou úrovní zvukových i světelných funkcí. Navíc tu jsou tlumočnické kabiny a oddělená zvuková a světelná režie.
Jaké to je podnikat v takovémto byznysu? Co to pro vás znamená?
L. V.: Pro nás to nikdy nebyl byznys. Prostory jsme byli sice nuceni občas pronajímat, abychom si vypomohli s náklady na náš program. Ale nikdy dřív jsme takto systémově nenabízeli servis a sál. Komerční pronájmy by nám měly pomoci umořovat půjčku, která umožnila vybudování nového prostoru, a pokrýt náklady na provoz samotný.
Pokud byste měli vystihnout, čím je DOX+ momentálně odlišný od konkurence, co by to bylo?
L. V.: Ne že by v Praze podobné prostory nebyly, ale my jsme trochu víc rozkročení – prostorově, ale především programově. Kombinace nového multifunkčního sálu, vzducholodi a výstavních prostor – celkem se jedná asi o 8000 m2 – umožňuje mezioborové přesahy, což je základ naší dramaturgie.
Jaký je o nové prostory zájem?
Vít Rozehnal (V. R.): Sálů s takovou kapacitou v Praze tolik není, tím pádem je odevzva od potenciálních klientů dobrá. Poptávek máme opravdu dost. Dokážeme uspořádat dvoudenní akci, kdy první den proběhne konference a druhý den se sál rozdělí na menší segmenty. Běžně by pro to zákazník potřeboval dva různé prostory, my to umíme nabídnout zde.
Co vás při koncipování prostoru inspirovalo?
L. V.: Nemyslím, že bychom vymysleli něco úplně nového. Ve světě existují centra, která kombinují multifunkčnost, například Barbican Centre v Londýně. Ale je to spíš otázka celkové atmosféry a charakteru, který tomu dáte. Jsou věci, které se dají naplánovat a zanalyzovat. Energie, funkce a vliv na veřejnost je něco, co si začne žít tak trochu vlastním životem.
Nakolik by měly akce konané v DOX+ souviset s těmi, které budou probíhat v galerii?
V. R.: Dramaturgická vazba aktivit DOXu a komerčních a korporátních eventů není a nebude. Ačkoli si troufám tvrdit, že i eventy jsou umění v pojetí vizuality, zážitku, hudby… A spojení s prostorem DOX je může obohacovat v inspiraci a tom, co si lze dovolit při plánování samotného eventu. Tím se DOX+ odlišuje od prostor, které nemají zázemí nebo příběh.
Do projektu DOX+ jste k linii komerčních akcí přizval pana Rozehnala. Jaké motivy vás vedly k tomuto spojení?
L. V.: Pragmatické, zcela pragmatické. K linii eventů a komerčních aktivit ten prostor potřebuje profesionální management. A protože v administrativní budově, která k DOXu náleží byl volný prostor, poskytli jsme ho firmě Víta Rozehnala, která se zabývá profesionálním managementem a servisem k pořádání akcí tohoto typu. To je ideální kombinace, když jsou lidé „in-house“. Mají pak k prostoru úplně jiný vztah. Je to přístup, který se odráží v celkovém balíčku toho, co jsme schopni poskytnout. Od komunikační strategie až po samotnou realizaci, servis a vypořádání. A to je v českém prostředí výjimečné.
V. R.: Já se v eventech pohybuji 20 let a kolega Marek Vocel s Leošem spolupracoval už dřív. Po Holešovicích a DOXu jsme pokukovali už delší dobu. Když přišla nabídka spolupracovat, nebylo nad čím váhat. Přesunuli jsme sem celou firmu a vzali na sebe odpovědnost za komerční eventy v novém sále DOX+.
V čem je spolupráce s Leošem Válkou a DOXem jiná?
V. R.: Věci se dějí velmi rychle, protože od prvních úvah o naší roli v DOX+ uběhly sotva čtyři měsíce. Je to jedna z nejzajímavějších věcí, které jsme s naší firmou za dvacet let potkali, a tak k tomu přistupujeme. DOX+ je velmi inspirativní prostředí.
Leoš Válka, zakladatel a ředitel Centra současného umění DOX. V roce 1981 odešel do Austrálie, kde založil několik společností se specializací na stavby, interiérový design a development. V roce 1996 se natrvalo vrátil do Prahy. DOX, největší soukromou výstavní instituci v zemi, založil za podpory dalších partnerů v roce 2008.
Foto: Vojta Resler
Vít Rozehnal, spoluzakladatel MVP events. V roce 1996 souběžně s působením ve filmové produkci Negativ založil s kolegou Markem Vocelem firmu MVP events. Od roku 2016 řídí i společnost Vybavení pro akce. Působí jako místopředseda České eventové asociace.
Foto: Vojta Resler
