Příspěvky na webu a sociálních sítích mohou mít nepříjemnou dohru v reálném životě

Publikování kontroverzního obsahu na internetu může skončit až v soudním sále. „Internet není prostředím bez odpovědnosti, uplatňuje se na něm stejná odpovědnost jako za jiné situace,“ vysvětlil v diskusi na mediální rozpravy Josef Benda z katedry mediálních studií FSV UK.

Jedním z posledních příkladů je třeba soudní spor s youtuberem Petrem Jelínkem, který se na svém kanálu rozhodl vulgárně „pustit“ do podnikatelky Petry Wolfové. Mimo jiné označil její podnikání – vaginální terapie – za zlodějinu. Případ se šetřil jako výtržnictví. Půlroční podmínku nakonec krajský soud změnil na 120 hodin obecně prospěšných prací.

Odpovědnost se do určité míry netýká jen uživatelů, ale i provozovatelů sítí a stránek, kde jsou třeba diskuse. „Provozovatel webhostingu může vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem o povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací je protiprávní,“ citoval zákon Benda. Pokud pak někdo provozovatele upozorňuje na nevhodný obsah, musí být konkrétní. „Byl jsem v situaci, kdy nás firma žalovala kvůli čtenářským komentářům,“ uváděl příklad Marek Antoš z firmy Internet Info. „Nejvyšší soud ale řekl, že musíme něco udělat, až když bude prokázáno, že jsou komentáře protiprávní,“ dodal.

Evropské soudy si ale zákony vykládají různě. „Estonské soudy říkají, že pokud někdo nabízí diskusní prostor, není v roli prostého webhostera, ale za obsah odpovídá a musí činit kroky k tomu, aby zjišťoval, jestli je v pořádku,“ doplnil Antoš s tím, že pokud by takový názor převládl i v dalších zemích, tak to může ovlivnit i rozhodování českých soudů.

Herec Jiří Maryško dostal pokutu 25 tisíc korun a 180 hodin veřejně prospěšných prací. Na Facebook nahrál snímek popravy z filmu Lidice. Prý by si tak představoval úklid ústeckého magistrátu.
Foto: Stream.cz