Zemřel zakladatel Playboye Hugh Hefner. Jeho odkaz si budeme pamatovat navždy. Několik generací mužů po celém světě přivedl k mimořádně kvalitním rozhovorům s předními osobnostmi, a přitom v nich zachoval nadšení malých kluků pro rozkládací plakáty. Vychovával je ke kvalitnímu čtení: na stránkách časopisu publikovali Margaret Atwoodová, Haruki Murakami nebo Gabriel García Márquez. Slavný lovec Hunter S. Thompson pro magazín popsal svou výpravu na žraloky a zprofanovaná ikona mediálních studií Marshall McLuhan v něm publikovala esej o měnící se společnosti. Arthur C. Clarke v Playboyi popsal vizi virtuální reality, a to se psal teprve rok 1986.
A pak tam, samozřejmě, byly ty nahé modelky. Playmates a bunnies, jak jim Hefner říkal. Ale i erotiku pojal prvoligově. Když známým ženám volali, jestli by se nenechaly nafotit pro Playboy, pro mnohé z nich to byla otázka prestiže a znak vrcholné slávy. Jen pro některé to pak byla spíše otázka pravidelného prestižního příjmu, Pamela Andersonová by mohla vyprávět (nebo raději ani ne). Hefnerovo dílo se zkrátka nedá zploštit jen na prvoplánovou erotiku, všechno muselo být exkluzivní a nablýskané, ať už šlo o cenovky nebo masážní olej na těle modelek. Užijte si nebeský mejdan, Hughi, a děkujeme.
Filip Rožánek
šéfredaktor
Tiskové zprávy, náměty a ohlasy posílejte na [email protected].
