Firmy ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše se už brzy nebudou moci ucházet o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. Sněmovna potvrdila senátní verzi takzvaného lex Babiš neboli novely zákona o střetu zájmů. Budoucí členové vlády a mnoho dalších funkcionářů navíc nebudou moci podle předlohy provozovat některá média. Také tato restrikce zjevně míří na Babiše, majitele vydavatelství i rozhlasových a televizních stanic. Vicepremiér v reakci na schválení zákona novinářům sdělil, že další postup projedná s právníky. Rozhodne se o něm až poté, kdy zákon začne platit. Podle něj poslanci, kteří předpis podpořili, schválili vědomě protiústavní zákon. Úprava ohledně médií předpokládá, že člen vlády by musel nejpozději do dvou měsíců od nástupu do kabinetu ukončit provozování televize a rozhlasu nebo vydávání periodického tisku, případně společnost opustit. Pokud by to neudělal, ztratí ve společnosti hlasovací právo. Babiš stoprocentně ovládá skupinu Agrofert, pod kterou patří například mediální dům Mafra, nejposlouchanější Rádio Impuls nebo stanice Óčko. Ustanovení o zákazu vlastnictví médií se netýká současných ministrů, ale Babiš bude muset svou situaci stejně vyřešit. Už jen proto, že volební preference jeho hnutí naznačují, že usedne nejspíš i v příští vládě. „Poslanci zneužívají sněmovnu pro politický boj proti mně, místo aby přijímali zákony pro lidi, a to je nehorázné,“ komentoval zákon Babiš.
Lex Babiš bude účinný na konci prosince, pokud novelu podepíše prezident Miloš Zeman. Pokud ji vetuje a sněmovna ho bude muset přehlasovat, účinnost se o něco posune.
