První otázka při návštěvě stránek zní jasně: Kde je odkaz na e-shop? Nikde, jen u jednotlivých produktů je možnost „přidat do nákupního seznamu“. Ta nahrazuje tlačítko „do košíku“. Teprve po přidání zboží na seznam dostanete možnost dokončit nákup on-line a objednat si přepravu. Skvělou zprávou je zpřístupnění celého sortimentu, objednat si můžete jednoduše cokoliv. Ikea navíc v obchodních podmínkách uvádí, že na vrácení zboží nemáte jen 14 dnů, jak vyžaduje zákon, ale rovnou 365! Snad nejde o chybu, tato informace totiž není nikde promována. Ceny dopravy jsou určovány podle celkové sumy: s vyšší hodnotou objednávky vzroste i dopravné. Například Hornbach ale ukazuje, že ceny za doručení mohou být nastaveny podle typu položek. U malého zboží je pak dopravné relativně nízké. Mimochodem: doprava zdarma je u Ikey až v případě nákupu za 150 tisíc korun a více, zatímco jeden z největších konkurentů vám zboží doveze zdarma. Na druhou stranu, od Ikey máte v ceně dopravy i vynesení zboží, za což si konkurence účtuje příplatek několik set korun. Jen škoda, že tuto informaci nikde nenajdete. Museli jsme ji dohledat v obchodních podmínkách a nedá se říct, že bychom v tom měli úplně jasno.
Dalším problémem je termín doručení, který si nemůžete pevně zvolit. Nabízené dny jsou jen nezávazný termín. Široké nejsou ani možnosti platby, jedinou možností je karta. Ikea si mohla i více pohrát s nákupním procesem: zatím se zdá, že je e-shop spíše ušitý horkou jehlou. „Nákupní košík“ je na jiné doméně než celý e-shop. Z košíku se nelze dostat zpátky na vybrané položky, nedá se dokonce ani změnit jejich počet. Pokud chcete s objednávkou manipulovat, musíte se vrátit zpět do nákupního seznamu na doméně Ikea.cz. Uživatelská přívětivost evidentně nebyla před spuštěním zásadním faktorem. Upřímně řečeno: jsme moc rádi, že se Ikea na pole e-commerce vydala. Současné řešení však spíš působí dojmem, že hlavním úkolem bylo e-shop za každou cenu mít.
David Vurma, senior e-commerce consultant, Acomware.
