Podle mnichovské firmy LaterPay je nutnost registrace při placení za digitální obsah obtěžující. A nevyhovuje jí ani sdílení osobních dat a placení předem za zajíce v pytli. Řešením, které nabízí, je placení „po“ a pohromadě, podobné tomu v restauraci. Právě restaurace měla být podle výkonného ředitele Cosmina Eneho inspirací pro vznik celého nápadu. „V restauraci nikdo nechce, abych se registroval nebo platil předem. Totéž se musí udělat i s texty na webu,“ vysvětloval loni svou myšlenku listu Süddeutsche Zeitung.
V praxi má systém fungovat tak, že uživatel přijde na stránku, klikne na text, jehož cena je například půl eura, a čte si. Zaregistruje se a zaplatí, teprve když částka za jeho přečtené texty dosáhne pěti eur. Po této registraci už může uživatel používat LaterPay na všech platformách a nadále hradit mikroplatby.
Systém je postaven podobně jako nizozemský Blendle na menších platbách, které mohou být pro nové zájemce méně odrazující než okamžitá žádost o předplatné. Na rozdíl od Blendlu však pracuje přímo na stránkách médií a nesoustřeďuje se jenom na texty, ale lze jej použít i na videa nebo hry. To může být oproti Blendlu výhoda, která umožňuje těžit nejenom z platby, ale i reklam na stránce. I přesto je nizozemská konkurence LaterPay zatím úspěšnější. Blendlu se totiž letos povedlo podepsat dohodu s Wall Street Journal, Washington Post a New York Times. LaterPay své publikum zatím hledá.
Pokud by se systém LaterPay uchytil, čtenáři by už u digitálního obsahu nemuseli zápasit s pocitem kupování zajíce v pytli.
Foto: Shutterstock
