Namalovat logo je nejjednodušší věc na světě. Spustíte Malování, vyberete nějaký neotřelý font, třeba Comic Sans, přidáte pár geometrických prvků a máte hotovo. Co na tom ty agentury mají, že chtějí tolik peněz?
Takovému přístupu bychom mohli říkat třeba ústecký syndrom, podle slavného námětu na logo pro Strategii rozvoje města Ústí nad Labem, který víc než značku připomínal další karikaturu místního kreslíře. Grafice rozumí každý, stejně jako televizi, pivu a fotbalu, takže se utvoří komise, nejlépe ze zasloužilých pracovníků města, která se nad kávou poradí, co se jí z předložených návrhů líbí nejvíc. Většinou je to výběr té nejméně špatné varianty ze všech mizerných. Na samém začátku je totiž stejně mlhavá představa o kvalitním tendru a potřebách vizuálního stylu jako o funkci a podobě loga samotných. Typickým nápadem za všechny peníze je pak rozhodnutí, že obecní kasa ušetří, když logo namalují děti ze základní umělecké školy, případně studenti gymnázií, anebo rovnou široká veřejnost s upirátěným Corelem. Starosta předá koloběžku, kytku a dort – a je vymalováno. Leckdy doslova.
Naposledy se touto cestou vydala městská část Praha 8. Rozhodla se, že logo by měli navrhnout sami občané, protože k místu, kde žijí, mají vztah. Přitom by návrhy měly obsáhnout široké spektrum použití, od vizitek přes propagační materiály až po navigační systém. Výše odměny připomíná rozhodování zemědělců z filmových Hoštic: na opravu mlýna můžeme uvolnit až pětatřicet tisíc! S tím rozdílem, že Praha 8 šla ještě o deset tisíc níž a za neomezenou licenci k užití díla nechce platit vůbec.
Možná si úředníci neuvědomují, že je to neúcta k tvůrčí práci. Možná jsou nervózní z toho, jak v Česku probíhají veřejné zakázky, a nechtějí riskovat další debatu o tom, jaká částka je za „omalovánky“ ještě přípustná. Ale s podobným přístupem se žádného dlouhodobě nosného městského motivu nedočkají. Dostanou jen další polotovar, který se za další čtyři roky začne předělávat, a protože to bude jen osamocené logo, nebude nejspíš fungovat ani s městským mobiliářem, ani na propagačních materiálech. Ale aspoň nás to všechny stojí míň než Blanka.
Grafice přece rozumí každý, tak uděláme soutěž pro širokou veřejnost.
