České firmy prý začínají v oblasti budování a dodržování firemní kultury dohánět společnosti zahraniční. Za nejdůležitější přitom považují kulturu pracovního prostředí, styl oblékání, ale i způsob komunikace v rámci firmy. Vyplývá to z výsledků šetření personální agentury Grafton Recruitment mezi stovkou českých společností.
Firemní kultura odráží každodenní atmosféru na pracovišti, vzájemnou komunikaci a způsob vedení a delegování úkolů. Za základ spokojenosti zaměstnanců ji aktuálně považuje necelá polovina – konkrétně 45 procent – českých firem. Ze zahraničních společností operujících v ČR si ovšem na vlastní firemní kultuře zakládá až 70 procent.
„Atmosféra na pracovišti a firemní kultura by se neměly podceňovat. Nespokojení zaměstnanci a jejich vysoká fluktuace můžou mít fatální následky na podnikání,“ upozorňuje Hana Vodičková, projektová manažerka Graftonu, s tím, že „zaměstnanci ve firmě s nefunkční firemní kulturou jsou často nevýkonní, víc chybují, nekomunikují a bojí se náročnějších úkolů, neboť pracují pod stresem, v atmosféře nedůvěry a strachu.“
Negativní vliv na ekonomické zdraví firmy má především přetížení majitele či manažerů, stres, nedostatek důvěry uvnitř firmy, nízká otevřenost managementu vůči zaměstnancům a jejich následná vysoká fluktuace. Styl oblékání je individuálnější záležitost. Největší důraz na něj kladou obchodní společnosti, naopak reklamní agentury nebo IT byznys vědí, že obléct kreativce nebo programátora do předepsaného oděvu nemohou.
Třetím nejčastěji zmiňovaným aspektem firemní kultury je styl komunikace. Současné české firmy si prý „uvědomují, že umění komunikace je čím dál důležitější pro úspěch na trhu, a kladou stále větší důraz na tzv. měkké dovednosti svých zaměstnanců či kandidátů na zaměstnání“.
„Zaměstnavatelé stále častěji vyžadují prověření měkkých schopností, tedy schopností komunikace, řešení krizových situací, flexibility, emoční inteligence a podobně,“ říká Hana Vodičková. Proto se prý ve stále větším měřítku v personalistice využívá behaviorální a hodnotový nábor nebo také psychometrické testování. Podle Vodičkové aktuálně tyto metody při prověřování kandidátů o práci vyžaduje až polovina českých zaměstnavatelů.
