Sedm z deseti Čechů považuje společnost za rozdělenou, jejich osobní vztahy ale politické hranice zdaleka nekopírují. Více než polovina má mezi blízkými přáteli někoho, kdo volí stranu, kterou by sami nikdy nevolili.
Sedm z deseti Čechů považuje českou společnost za rozdělenou a tři čtvrtiny se domnívají, že se rozdělení za posledních deset let prohloubilo. Ukazuje to výzkum agentury NMS Market Research, podle kterého ale politické rozdíly nemusejí nutně znamenat rozdělení v osobních vztazích. Celkem 57 % respondentů má mezi blízkými přáteli někoho, kdo volí politickou stranu, kterou by sami nikdy nevolili.
Negativnější pohled na stav společnosti mají především starší generace. Za rozdělenou ji považuje 79 % lidí ve věku 65 a více let, zatímco mezi mladými ve věku 18 až 34 let je to 56 %. Rozdíly se projevují také v hodnocení politických debat. Že se jejich slušnost za posledních deset let zhoršila, si myslí 86 % nejstarších respondentů oproti 56 % nejmladších. Celkově navíc 61 % Čechů vnímá úbytek ochoty naslouchat druhým.
Politické preference nerozdělují přátelské okruhy
Přestože Češi vnímají společnost jako rozdělenou, jejich vlastní sociální vazby jsou pestřejší. Ukazuje to také analýza osobních sítí, pro kterou NMS vytvořila vlastní index. Ten hodnotí na škále od nuly do sta pestrost okolí respondentů podle profesního a společenského zastoupení. Pestrý okruh přátel má 28 % Čechů, průměrný 54 % a uzavřený 18 %. Například 65 % lidí má mezi blízkými přáteli někoho s výrazně odlišným vzděláním a 40 % člověka, který byl dlouhodobě bez práce.
Pestrost osobních vztahů se přitom příliš neliší podle politických preferencí. Index dosahuje 54 bodů u voličů vládních stran ANO, SPD a Motoristů a 56 bodů u voličů opozičních stran SPOLU, STAN a Pirátů. Blízkého přítele, který volí stranu, kterou by sami nevolili, má přibližně dvě třetiny voličů obou politických skupin. „Vládní a opoziční voliči tedy nežijí ve dvou neprostupných táborech. Liší se spíše v přístupu a pohledu na společnost,“ komentuje výsledky Jakub Bakule, ředitel NMS. Podle něj voliči vládních stran vnímají společnost jako rozdělenější a častěji se domnívají, že lidé dnes své názory vyjadřují méně otevřeně než před deseti lety. Opoziční voliči se naopak častěji vyhýbají sporům a rozhovorům o politice.
Osobní kontakt posiluje důvěru více než sociální sítě
Pestrost osobních vztahů se podle výzkumu promítá také do důvěry mezi lidmi. Zatímco sousedům důvěřuje 70 % Čechů, lidem, které vidí poprvé, pouze 19 %. Lidé s pestřejším okruhem přátel navíc důvěřují osobám s odlišným politickým názorem dvakrát častěji než ti s uzavřenými sociálními vazbami. Častěji s nimi také diskutují o politice. Mezi lidmi s pestrým okruhem přátel jde o 62 %, u lidí s uzavřenými vztahy o 31 %.
Význam osobního kontaktu se odráží také v hodnocení sociálních sítí. Podle 60 % Čechů platformy uzavírají uživatele do skupin, v nichž se setkávají především s názory podobnými těm vlastním, a 65 % respondentů považuje osobní diskusi za lepší způsob výměny názorů. Více než dvě hodiny denně tráví na sociálních sítích 32 % české populace, u mladých ve věku 18 až 34 let je to 54 %. Právě nejmladší uživatelé by přitom chtěli čas na platformách omezit. Méně času by na nich rádo trávilo 57 % z nich, zatímco v celé populaci uživatelů je to 44 %. Samotný čas strávený na sociálních sítích navíc s vyšší důvěrou mezi lidmi nesouvisí. Ti, kteří na nich tráví více než dvě hodiny denně, dokonce méně důvěřují sousedům než lidé, kteří jejich používáním stráví maximálně půl hodiny.
Přestože se lidé z různých společenských prostředí stále potkávají především osobně, těchto setkání podle výzkumu ubývá. Nejčastěji se setkávají v sousedství (51 %), v rodině (48 %) a v práci nebo ve škole (44 %). Méně často než před deseti lety se s přáteli vídá 46 % Čechů. Výrazněji tento trend vnímají lidé ve věku 35 až 44 let, mezi nimiž jde o 63 %. Výjimkou jsou nejmladší dospělí, z nichž 21 % uvádí, že se s přáteli setkává častěji.
Výzkum NMS Market Research proběhl online metodou CAWI od 30. října do 3. listopadu 2026 na reprezentativním vzorku 1000 obyvatel České republiky starších 18 let.
