Český rozhlas v úterý na tiskové konferenci představil výsledky ankety „Jaký chcete Český rozhlas?“, do níž se zapojilo více než 11 tisíc lidí a stovka institucí. Veřejnost v ní zdůraznila potřebu nezávislého zpravodajství, silnější investigativy, vzdělávání a kultury, regionálního obsahu a role rozhlasu v krizích.
Výsledky ankety „Jaký chcete Český rozhlas?“, která proběhla letos v létě a zahrnovala mimo jiné online anketu, distribuci dotazníků prostřednictvím regionálních stanic i přímou komunikaci na velkých akcích (např. MFF Karlovy Vary, Colours of Ostrava, Letní filmová škola), Český rozhlas promítne do připravovaného Memoranda o veřejné službě.
Díky nové úpravě výše a výběru poplatků zároveň získá ČRo do letošního rozpočtu 197 milionů korun navíc, které investuje především do posílení redakcí, rozvoje regionálního zpravodajství, programové nabídky i do krizového vysílání.
Silný hlas veřejnosti a institucí: jasné priority
„Veřejnoprávní média z podstaty své role mají sloužit veřejnosti. Proto jsme se letos v létě zeptali právě lidí – posluchačů i neposluchačů Českého rozhlasu, jaký chtějí rozhlas. Naším cílem bylo získat názory a nápady pro přípravu Memoranda k naplnění veřejné služby v rozhlasovém vysílání. Odezva nás velice mile překvapila – získali jsme nejen více než 11 tisíc reakcí, ale také nesčetně hodnotných podnětů, se kterými budeme nadále pracovat. Všem, kteří otázkám budoucnosti Českého rozhlasu věnovali svůj čas upřímně děkuji,“ říká René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu.
Generální ředitel také zdůraznil, že Český rozhlas již naplňuje mnohé z toho, co si lidé na Českém rozhlase přáli posílit či nově zařadit. „Když porovnáme výsledky ankety s našimi dříve zveřejněnými záměry z dokumentu „Strategie 27 pro digitální dobu“, je zřejmé, že se naše konání shoduje s přáním veřejnosti,“ uvedl.
Celkem se do ankety zapojilo 11 453 lidí a svůj názor vyjádřilo více než 100 institucí. Následně proběhl kontrolní průzkum na reprezentativním vzorku populace. „Za naprosto zásadní považuji to, že všechny tři zdroje dat – anketa, podněty institucí i kontrolní výzkum – se shodují v hlavních očekáváních. Klíčové je pro ně nezávislé zpravodajství, investigativní práce, podpora vzdělávání, kultury a tradic, program pro regiony a menšiny a role rádia v krizových situacích,“ vyzdvihuje Zavoral.
Veřejnost od Českého rozhlasu očekává, že bude i nadále poskytovat široký rozsah produkce (48 procent), tedy „nabídku pro každého“, zatímco zhruba třetina (35 procent) dává důraz hlavně na programy, které nenabízejí komerční rádia.
Převládá i názor, že by rozhlas měl zachovat současnou šíři programů a služeb (58 procent), popřípadě jí i rozšířit (18 procent). Silná většina navíc považuje digitální služby (aplikace mujRozhlas, podcasty, iROZHLAS.cz) za stejně hodnotné jako živé vysílání – více než 80 procent dotázaných.
Významná část respondentů zdůraznila i potřebu podpory literárně-dramatické tvorby (větší prostor než doposud by jí přálo 35 procent lidí, zejména ženy a posluchači ve věku 50–59 let).
Stejně silně zaznívala i očekávání, že ČRo více podpoří kulturu, národní tradice a český jazyk. Z regionů pak přicházel jasný vzkaz: více místního obsahu, pořadů a propojení celoplošného a regionálního vysílání. Čtvrtina respondentů by uvítala více regionálních pořadů a pro pětinu dotázaných je regionální vysílání jednou z hlavních priorit.
Memorandum o naplňování veřejné služby
Výsledky ankety budou sloužit jako podklad pro Memorandum o naplňování veřejné služby v letech 2025–2029. Dokument bude po schválení Radou Českého rozhlasu, jehož projednání je plánováno na 24. září 2025, podepsán generálním ředitelem Českého rozhlasu a ministrem kultury.
Do Memoranda se promítnou zejména požadavky veřejnosti na posílení nezávislého zpravodajství, rozvoj investigativní žurnalistiky, větší důraz na vzdělávací a kulturní pořady, podporu regionálního vysílání a jasně definovanou roli Českého rozhlasu v krizových situacích.
„Základní definice veřejné služby jsou již jasně zakotveny v zákoně o Českém rozhlasu a v Kodexu Českého rozhlasu. Memorandum tedy není o redefinici veřejné služby, ale o upřesnění, jak konkrétně ji budeme v následujících pěti letech naplňovat,“ říká Zavoral a dodává: „Vedle programových priorit jsme získali i jasnou podporu ve veřejnoprávní roli, která podle názoru veřejnosti spočívá především v nezávislosti na politických a ekonomických vlivech, ověřování informací z nezávislých zdrojů a v podpoře české kultury a péči o kulturní dědictví.“
Ke zkvalitnění pomůžou navýšené poplatky
Nová legislativa rozšířila okruh poplatníků o 198 100 domácností a 640 000 právnických osob a OSVČ. Český rozhlas tak v důsledku novely mediálního zákona získá letos přibližně 197 milionů Kč navíc, což je částka po započtení vlivů omezení obchodní činnosti – reklamy a sponzoringu. Český rozhlas získané prostředky plánuje využít především na zkvalitnění a rozvoj služeb.
„Rozhlasové poplatky nejsou jen formou financování, ale také symbolem společenské smlouvy mezi Českým rozhlasem a občany. Díky nim můžeme zůstat nezávislí a rozvíjet služby, které by komerční trh nenabídl,“ uvedl generální ředitel René Zavoral.
Inspirací je například Japonsko, kde veřejnoprávní rozhlas provozuje aplikaci pro včasné varování obyvatel před živelními katastrofami.
