Nadační fond nezávislé žurnalistiky se v projektu Mapa médií po ekonomických a finančních webech a následně mediálních agregátech a portálech rozhodl zmapovat i nabídku bulváru a lifestylu. Jen malá část z těchto online médií nabízí vlastní obsah – to však není jejich největší problém.
Bulvár a lifestyle jsou důležitou součástí mediální nabídky. Nejen že přitahují velkou pozornost konzumentů a patří tím pádem k důležitým oblastem mediálního podnikání, ale také utváří představy mnoha občanů o okolním světě. Podle některých studií dokonce více informací o politice čerpají konzumenti z nezpravodajských médií než z těch zpravodajských.
„Bulvární média považujeme za méně významná ve srovnání s tradičními zpravodajskými kanály. Jenže právě prostřednictvím bulváru se mnoho lidí dozvídá o dění v zemi i celé společnosti a významně ovlivňuje jejich politické postoje a rozhodování. Je tedy klíčové, abychom rozuměli nejen jejich postavení a roli v informačním ekosystému, ale také dokázali odlišit ty, co jsou transparentní vůči svým čtenářů, od těch, co vzbuzují pochybnosti o své kvalitě,“ vysvětluje Josef Šlerka, vedoucí projektu Mapy médií.
Výsledných 28 sledovaných webů vychází z metodologie, kdy pro zařazení do Mapy médií je třeba publikace alespoň čtyř článků týdně. Osmnáct webů bylo z hodnocení vynecháno, protože nepublikovaly dostatečný počet článků nutných pro zařazení. U vybraných webů pak projekt podrobně analyzuje vlastnickou a redakční transparentnost, oddělení reklamního obsahu od redakčních textů a podíl převzatého obsahu.
„Není překvapivé, že bulvár a lifestyle neoplývá vlastním originálním obsahem. Nicméně, že jen osm z dvaceti osmi webů se dostalo alespoň na čtvrtinu vlastního obsahu, to překvapivé již je. Ukazuje se, že diskuse o kvalitě a originalitě obsahu není vyhrazená jen zpravodajským médiím, ale měla by se dotýkat všech oborů žurnalistiky,” říká výkonný ředitel NFNZ David Klimeš.
„Jedním z největších problémů, kterým se v současné době mediální prostředí potýká, je neoznačená reklama. Zvláště bannery a reklamní obsah, které jsou prezentovány bez jasného označení, jsou matoucí. Co je však ještě závažnější, stále častěji se setkáváme s případy, kdy ani takzvané PR články nebo komerční spolupráce nejsou řádně označeny. To vede k záměně mezi redakčním a reklamním obsahem, což má dopad na důvěru čtenářů v mediální platformy,“ dodává Josef Šlerka.
Projekt Mapa médií si klade za cíl postupně nabídnout informovaný přehled celkové mediální scény v Česku. Upozorňuje média na základní problémy v oblasti transparentnosti vlastnictví i obsahu, aby se posilovala celková kvalita a důvěryhodnost médií.
