Zástupci mediálních asociací reprezentující největší mediální domy, televize, rozhlasové vysílatele a online i tiskové vydavatele vystoupili bok po boku na tiskové konferenci proti takzvané „velké mediální novele“, která se zabývá financováním veřejnoprávních médií.
Zatímco přes ulici v Poslanecké sněmovně právě podrobovala vládu kritikou parlamentní opozice snažící se vyslovit ji nedůvěru, v prostorech centra Sněmovní 7 se sešli čelní představitelé asociací sdružujících soukromá média, kteří si vzali na paškál jen jednu osmnáctinu kabinetu – ministra kultury Martina Baxu (ODS). Právě v gesci jeho resortu je mediální novela, jejíž parametry na začátku září ministr představil. A proti kterým se postupně vymezily Asociace komerčních televizí, Unie vydavatelů a Sdružení pro internetový rozvoj, Asociace provozovatelů soukromého vysílání i Asociace online vydavatelů.
Tentokrát už vystoupily všechny zmíněné subjekty jednotně a formulovaly společný apel směrem na ministra Baxu. „Při přípravě návrhu neproběhla diskuse k potenciálním dopadům na mediální trh jako celek. Plánované změny nebyly se zástupci médií nijak konzultovány a dopadům do komerčního trhu se nevěnuje ani žádný materiál, který Ministerstvo kultury vložilo do legislativního procesu. To považujeme za zcela zásadní pochybení,“ stojí ve společném prohlášení s tím, že veřejnoprávní média nefungují odděleně od komerčních, nýbrž jsou součástí stejného ekosystému.
Mediální asociace považují novelu za nedomyšlenou s tím, že vůbec nereflektuje současný stav. Neobstojí podle nich ani srovnávání reálné hodnoty rozpočtů České televize a Českého rozhlasu za dobu, kdy se poplatek nenavyšoval, protože zatímco soukromá média byla zasažena ekonomickou krizí v roce 2009 a covidovou pandemií, veřejnoprávní instituce hospodařily se stabilním rozpočtem.
„Dle našeho názoru by takto významné změně ve financování veřejnoprávních médií měla primárně předcházet odborná diskuze, která otevře otázku podoby a rozsahu veřejné služby ve 21. století, a ze které následně vyplyne, jaký rozpočet veřejnoprávní média k plnění své role skutečně potřebují. Postup zvolený ministrem kultury tento proces obrací, a naopak vypisuje bianco šek na službu, kterou v tuto chvíli nikdo neumí definovat a v budoucnu ani vyhodnotit a kontrolovat. Žádáme tedy znovu ministra kultury Martina Baxu, aby byl návrh velké mediální novely kompletně přepracován,“ uvádí jednotně mediální asociace.
Co od zástupců komerčních médií, asociací a unií zaznělo?
Daniel Grunt, generální ředitel skupiny Nova:
„Navržená novela zcela zásadně naruší komerční mediální trh, a to hned na několika úrovních. Pro televizní vysílatele se jedná například o riziko vyčerpání výrobní kapacity a zdražování původního obsahu.“
Marek Singer, generální ředitel FTV Prima:
„Z České televize opakovaně zaznívalo, že jí pro zachování stávajícího fungování chybí v rozpočtu 300 až 500 milionů korun ročně. Návrh však přidává ČT až 1,5 miliardy korun. Bez ohledu na to, že na stole je pořád otázka, zda stávající rozsah služeb ČT stále ještě odpovídá definici veřejné služby.“
Jiří Hrabák, předseda Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) a generální ředitel rádia Impuls:
„Celý komerční rádiový trh hospodaří s polovičním rozpočtem, než má Český rozhlas. Přitom provozujeme dvojnásobné množství rozhlasových stanic a zasáhneme třikrát více publika než veřejnoprávní rozhlas. Otázka navyšování koncesionářských poplatků, zavedení plošné „daně z mobilu“ nebo neopodstatněné poplatkové povinnosti pro právnické osoby tak, jak navrhuje novela ministerstva kultury, dle nás tedy není na místě. Spíše to vypadá, že ministerstvo kultury nad návrhem příliš komplexně nepřemýšlelo a snažilo se primárně najít co nejvíce peněz bez ohledu na to, na co budou použity.“
Daniel Sedláček, předseda představenstva Media Bohemia:
„Dodatečné stovky milionů korun pro Český rozhlas, při ponechání reklamy, vážně vychýlí rovnováhu na rádiovém trhu a dramaticky zasáhnou do hospodářské soutěže. Stanice Českého rozhlasu skladbou svého vysílání a hudbou nabízejí koncesionářům za jejich peníze obsah, který se od soukromých stanic po většinu dne de facto neliší, a který soukromé stanice musí vytvářet za zlomek nákladů oproti ČRo. Tato novela pouze posílí ekonomicky dominantní postavení Českého rozhlasu v přímém konkurenčním boji se soukromými provozovateli o ty samé posluchače, aniž by se jakkoliv zlepšila veřejná služba.“
Michal Hanák, předseda výkonné rady Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) a místopředseda představenstva Mafra:
„Veřejnoprávní média jsou už nyní internetovou konkurencí pro naše zpravodajské projekty. Na stejném poli soupeříme nejen o čtenáře, ale i zaměstnance nebo inzertní příjmy. Navýšení rozpočtu ČT a ČRo bez vyřešení vztahu veřejnoprávních a soukromoprávních médií, má nezpochybnitelné a významné soutěžně-hospodářské dopady. Předložený návrh nespecifikuje, na jaké účely mají být navýšené prostředky použity, a ještě navíc rozšiřuje výjimky z umisťování online reklamy.“
Libuše Šmuclerová, předsedkyně správní rady Unie vydavatelů (UV) a předsedkyně představenstva Czech News Center:
„Jsme v situaci, kdy se celá řada aktivit přesouvá do online prostředí, ve kterém ale nejsou pro veřejnoprávní média vyjasněny ani limity, ani konkretizované cíle veřejné služby. Zároveň nebyly vyhodnoceny dopady pro celkové online prostředí. Mělo by být samozřejmé, že se veřejnoprávní instituce nesnaží konkurovat komerčním subjektům na online trhu. Veřejnoprávní média by se měla soustředit na plnění svého veřejnoprávního poslání a předkládat koncepty, jak ho chtějí dosáhnout.“
Ondřej Neumann, místopředseda představenstva Asociace online vydavatelů (AOV) a zakladatel HlídacíPes.org:
„Naše organizace reprezentuje menší a střední vydavatele, převážně internetového charakteru. Velice nás znepokojuje rozpínání veřejnoprávních médií do nových platforem v internetovém prostoru. Nadto veřejnoprávní média na nových internetových platformách nešíří pouze obsah, který se původně objevil na televizních či rozhlasových vlnách, ale přidávají obsah nový. Vzhledem k tomu, že nový Evropský zákon o svobodě médií, jehož finální podoba bude podle očekávání schválena v nejbližších měsících, stanoví mimo jiné nové právo občanů na pluralitní a nezávislé zpravodajství, bude povinností členských států vytvořit podmínky pro fungování pluralitního mediálního trhu. Pro zachování plurality je zásadní, aby byly především v online prostředí nastaveny férové podmínky soutěže.“
