Covid a rozvoj umělé inteligence rozjely digitální transformaci zdravotnictví. I v Česku už vzniká řada přínosných projektů digitální medicíny. S čím bojují? A jak se snaží získat pozornost laické i odborné veřejnosti?
Tradiční zdravotní péče se začíná měnit. Velký vliv na to měl příchod covidu, který akceleroval vlnu digitalizace, ve které byla medicína jako jedno z klíčových společenských odvětví hodně pozadu. Někteří experti přitom hovoří o posunu až o desítky let vpřed.
„Jednou z věcí, které jsme si i díky koronavirové pandemii uvědomili, je to, že se velká část péče bude přesouvat mimo nemocnice,“ říká Gila Tolub, partnerka v konzultační společnosti McKinsey a odbornice na oblast biologických věd. „I díky covidu vidíme, že je stále více inovací přijímáno mnohem rychleji než dříve. Lékaři vždy říkali: Nikdo nikdy nebude schopen dělat vzdálenou péči, lidé k nám stále chtějí chodit a mluvit s námi. A najednou možnost vzdálené péče měli. Líbilo se jim to a líbilo se to i pacientům,“ popisuje Gila Tolub, ale zároveň upozorňuje, že zdravotnictví budoucnosti stále vzbuzuje i dost otázek. Jak to bude s ochranou osobních údajů, jak propojit různá zdravotnická zařízení s pacienty doma, jak je monitorovat.
Medicína zároveň patří k odvětvím, která nabízejí mnoho příležitostí pro zapojení umělé inteligence a strojového učení, a tak je otázka, jak ji může pomoci současný boom zájmu o AI. Její prvky se sice využívají už téměř tři dekády, ale i přes všechny dosavadní inovace je čerpání jejího potenciálu zatím v plenkách. „Nacházíme se ve vzrušujícím období, kdy dochází ke sbližování technologií a zdravotnictví — dvou klíčových ekonomických odvětví — a musíme očekávat, že to povede k významným inovacím,“ je přesvědčena Salveen Richter, vedoucí analytička biotechnologického oddělení Goldman Sachs Research. „Zdravotnictví produkuje obrovské množství dat z různých zdrojů. To vytváří bohaté prostředí pro použití umělé inteligence a strojového učení,“ dodává.
I v českém prostředí zažívá digitální medicína nástup — i když z mnoha důvodů zatím spíše pozvolný. Jaké překážky musejí často startupové projekty překonávat, nakolik se věnují marketingu, jak je těžké přesvědčovat laickou i odbornou veřejnost a které značky investují do podpory digitálního segmentu a posilují tím i svůj brand?
Data nabízejí příležitost
„Digitální medicína se dostala ze situace, kdy ji všichni spíše zkoušeli, do stavu, kdy začíná mít klinické efekty a hledá se způsob, jak efektivně digitální řešení začlenit do veřejných zdravotních systémů,“ popisuje současný stav Pavel Nevický, lídr poradenství v oblasti Life sciences & health care společnosti Deloitte. Právě vytvoření modelu vstupu do zdravotních systémů, je aktuálně tou největší výzvou, se kterou se nejlépe potýkají v Německu, Francii a Belgii.
David Skalický, ředitel centra Access biotechnologické společnosti Roche, poznamenává, že zobrazovací vyšetřovací metody v medicíně se plně digitalizovaly již před lety a vývoj dnes pokračuje přes telemedicínu (digitální komunikaci s pacientem) či virtuální realitu vizualizace operačních přístupů až ke screeningu a prevenci. „Právě technologie pro screening a prevenci mohou pomáhat při diagnostice onemocnění, predikci vývoje pacientů nebo personalizované léčbě, u které lze očekávat, že bude čím dál více využívána,“ říká doktor Skalický.
Společnost Roche letos pořádá už pátý ročník soutěže Czech Digi@med Award, která oceňuje inovativní digitální a mobilní řešení v oblasti péče o zdraví. „Přihlášené projekty přinášejí mnohdy sofistikovaná řešení či velmi slibné náměty. Na jedné straně vidíme řadu projektů zaměřených na včasnou diagnostiku vážných onemocnění, na straně druhé se hlásí inovátoři s nápady, jak pomoci pacientům lépe procházet léčbou. V soutěži vítáme především projekty, které pomáhají řešit aktuální výzvy našeho zdravotnictví. A velmi by také pomohly projekty z oblasti dat z reálné klinické praxe, či jejich analytická řešení,“ uvádí David Skalický s tím, že právě v datech spatřuje zásadní příležitost pro start-upy.
Co se týká AI, ta začíná zakořeňovat hlavně v diagnostice. I když podle doktora Skalického může mít obrovský přínos i u anamnézy pacienta a dalších administrativních činností. „Umělá inteligence se stane standardem zdravotní péče. Za určitých pravidel může pomoci zefektivnit a zvýšit kvalitu poskytované péče a nemusí to stát moc peněz,“ říkají Daniel Kvak a Matěj Misař ze společnosti Carebot…
S čím se potýká Carebot a další české projekty? Jak digitální medicínu podporují Vodafone či Pilulka? Předplaťte si týdeník Marketing & Media a získejte přístup ke kompletního obsahu včetně hlavního tématu aktuálního čísla 23/2023.
