Pokud získali zadavatelé po dvou letech covidové pandemie a neustálých změn pravidel i spotřebitelského chování pocit, že už je nic nepřekvapí, hned úvod letošního roku je rychle vyvedl z omylu.
„Covid nás naučil rychle se přizpůsobovat novým okolnostem. Rok 2022 ale přinesl zcela nečekané výzvy — válku na Ukrajině, omezení některých dodavatelských řetězců a vysokou inflaci,“ říká Michaela Franeková, šéfka Unileveru pro Česko a Slovensko, podle níž inflace způsobila větší segmentaci spotřebitelů a jejich rozdílných potřeb. Podobně situaci shrnuje i šéfka marketingu řetězce Albert Kateřina Harris: „Žijeme ve světě, který se mění tak dynamicky, jak si asi nikdo z nás nedokázal představit. To, co platilo ještě nedávno, už nemusí nutně fungovat nyní.“
A těžko byste na našem trhu hledali významného inzerenta, který by to viděl jinak. Násobně vyšší potřeba „agility a flexibility“ se objevovala prakticky ve všech odpovědích výroční ankety časopisu Marketing a Media. „Rok 2022 nás naučil, že na některé výzvy není možné se připravit, je ale nutné na ně obratem reagovat,“ glosuje současnou éru nevyzpytatelnosti mluvčí řetězce Lidl Tomáš Myler.
Krátce řečeno: přední zadavatele reklamy naučil uplynulý rok zejména rychlým reakcím. Tuzemským značkám ale rovněž umožnil si otestovat, jak moc se vyplácí investice do brandu v nelehké době.
Vše ovlivněno inflací
„Roční komunikační ‚roadmapa‘ určuje pouze klíčová témata, v jejichž rámci musíme umět reagovat na aktuální dění a klientské potřeby. Jen tak můžeme být relevantní,“ řekla šéfka značky a komunikace České spořitelny Monika Hovorková. S tím souhlasí tisková mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová. „Tento rok nás naučil, že i když má stále smysl plánovat, zároveň musíme být schopni improvizovat, být flexibilní a nacházet rychlá a efektivní řešení,“ uvedla s tím, že příkladem může být krach Sberbank a vyplácení vkladů klientům nebo spuštění projektu sdílení bankomatů.
To, že letošní rok rámovaly obavy spotřebitelů z vysoké inflace a rekordních cen energií (viz také infografika), potvrzují i další oslovení. „Z posledních dat, která máme k dispozici, vyplývá, že téměř 60 procent lidí v ČR se obává zhoršené finanční situace. A to je nejvíc za posledních 30 let,“ dodává Hovorková s tím, že už asi pětina populace nemá žádnou finanční rezervu.
Celý článek si můžete přečíst v MAM Ročence 2022, koupit si ji můžete zde.
