Pandemie covid-19 oživila televizní sledovanost: rekordní bylo jaro, tak i podzim. Vyplývá to z průzkumu agentury Nielsen Admosphere pro Asociaci televizních organizací (ATO).
„Tak vysokou sledovanost, jakou jsme zaznamenali v minulém měsíci, nenaměřil český peoplemetrový projekt v žádném z minulých říjnových měsíců od začátku projektu v roce 1997. Denní sledovanost v cílové skupině diváků starších 15 let představovala 4 hodiny a 18 minut, což je ve srovnání s průměrnými hodnotami stejného měsíce za poslední tři roky o 35 minut více,“ uvádí Nielsen Admosphere a ATO v tiskové zprávě.
Nárůst sledovanosti je v době pandemie patrný ve všech cílových skupinách české populace – celkově šlo během jarní vlny ve skupině 4+ o nárůst čtvrtinový, během podzimní vlny pak o 20 %. U některých skupin obyvatel se však projevil o něco výrazněji než u jiných: na jaře v období prvního nouzového stavu to byli například žáci a studenti (+44 %), nejvyšší ABCDE socioekonomická skupina „A“ (+41 %), lidé s VŠ vzděláním (+38 %) či ekonomicky aktivní (pracující) diváci (+33 %). Během podzimní vlny pak výrazněji narůstá sledovanost (i když už s menší meziroční změnou než na jaře) ve skupině „A“ dle ABCDE socioekonomické klasifikace (+34 %), u diváků z Prahy (+28 %), u vysokoškolsky vzdělaných (+28 %) a čtvrtinový nárůst (+25 %) zaznamenala také skupina žáků a studentů.
Co se týče času stráveného sledováním různých typů pořadů v době pandemie, výrazný nárůst letos v obou vlnách zaznamenaly z logických důvodů hlavně zpravodajské a publicistické pořady – oba typy pořadů samozřejmě hrají velmi důležitou roli v informování veřejnosti o vývoji pandemie koronaviru a s ní spojených vládních opatření. Velmi dobře si ale vedou i dramatické (seriály a filmy) a zábavné pořady.
Peoplemetrový projekt v Česku ukazuje vedle sledovanosti i trendy ve vybavenosti (nejen) televizních domácností. Jeho poslední výsledky například ukazují, jak se v průběhu let v českých domácnostech proměnil způsob příjmu televizního vysílání – tedy nevyjímaje období minimálně posledního roku, kdy lidé museli řešit přechod na DVB-T2. V současnosti (dle výsledků za srpen a září 2020) přijímá TV stanice prostřednictvím pozemního digitálního vysílání 55 % domácností, a to tak nadále zůstává převládajícím způsobem příjmu televize v Česku. Domácnosti mu dlouhodobě dávají přednost před satelitním (21 %), kabelovým (17 %) i IPTV (15 %) příjmem, i když to pro ně v posledním roce znamenalo třeba pořídit si kvůli DVB-T2 přídavný set-top-box nebo rovnou nový televizor, který byl na DVB-T2 připraven.
Satelitní i kabelový způsob příjmu obecně v letech spíše pomalu klesají, naopak mírně posiluje IPTV, tedy digitální televize šířená přes internet.
Peoplemetrový projekt v Česku, respektive jeho nedílná část, Kontinuální výzkum, ukazuje vedle sledovanosti i trendy ve vybavenosti (nejen) televizních domácností. Jeho poslední výsledky například ukazují, jak se v průběhu let v českých domácnostech proměnil způsob příjmu televizního vysílání – tedy nevyjímaje období minimálně posledního roku, kdy lidé museli řešit přechod na DVB-T2. V současnosti (dle výsledků za srpen a září 2020) přijímá TV stanice prostřednictvím pozemního digitálního vysílání 55 % domácností, a to tak nadále zůstává převládajícím způsobem příjmu televize v Česku. Domácnosti mu dlouhodobě dávají přednost před satelitním (21 %), kabelovým (17 %) i IPTV (15 %) příjmem, i když to pro ně v posledním roce znamenalo třeba pořídit si kvůli DVB-T2 přídavný set-top-box nebo rovnou nový televizor, který byl na DVB-T2 připraven.
Satelitní i kabelový způsob příjmu obecně v letech spíše pomalu klesají, naopak mírně posiluje IPTV, tedy digitální televize šířená přes internet.
Data o sledovanosti vychází z Projektu crossplatformního elektronického měření sledovanosti a konzumace obsahu (PCEM), kterého se účastní reprezentativní vzorek 1 900 domácností vlastnících TV přijímač, což odpovídá 4 450 jednotlivcům. Projekt realizuje výzkumná agentura Nielsen Admosphere pro Asociaci televizních organizací.
