Inovace sportovních organizací a znalost fanoušků jsou cestou k naplnění marketingových cílů partnerů. I to zaznělo na konferenci Budoucnost fanouškovství.
Vnímat fanouška jako entitu, která projde na stadion, zkonzumuje vedle utkání i párek a pivo a zase odejde, už nestačí. Aby mohly efektivně fungovat nejen kluby, ale i navázaná obchodní partnerství, je nezbytná znalost fanoušků. Díky ní získávají sponzoři přidanou hodnotu v podobě insightů pro aktivaci či komunikační kampaně, personalizací pak zážitky vytvořené na míru. „Fanoušek by měl být v centru zájmu jakýchkoliv aktivit, a to jak ze strany organizace, tak značky,“ upozornil Svatopluk Smysl, CEO agentury 2Score.
45 %
dotázaných začalo s fanděním ve věku 6 až 14 let
Ta se podílela na čerstvém průzkumu agentury Ipsos, který zjišťoval, kdo je český fanoušek. Ač se za něj považuje devět z deseti dotázaných, těmi aktivními, kteří na stadion dorazí alespoň občas, jsou jen 62 procenta z nich. „A těch nejvěrnějších, kteří chodí pravidelně, je pouze pět procent. To je obrovský rozdíl a zároveň velký potenciál, který se dá využít. Jak ale zvýšit jejich zájem?“ položila si otázku Renata Novotná ze společnosti Ipsos.
5448 Kč
utratí ročně za fandění 17 % tzv. core fanoušků (na stadion chodí často až pravidelně)
Důležité je znát, co chtějí, a využít toho. „Očekávání fanoušků nejsou formována jen stadiony a zápasy, ale životní zkušeností. Jak nakupují, jak cestují. Tato očekávání pak mají i od sportovních utkání. Když je zkušenost horší než očekávání, přestanou chodit,“ uvedla Renata Novotná.
Jak dokázala fotbalová Sparta obrátit třetinový pokles návštěvnosti v nejlepší čísla za 40 let? Proč prodává vstupenky jen přes svou aplikaci? A proč už partnerům hokejové Sparty nestačí jen nalepit své logo na mantinel? Předplaťte si týdeník Marketing & Media a získejte přístup ke kompletnímu obsahu.