Obliba privátních značek v Česku roste. Na to, jakou péči jim věnují obchodníci a co pro jejich budování doporučují specializované agentury, se zaměřilo hlavní téma MAM 19/2024.
Zatímco v západní Evropě se podíl privátních značek v období vysoké inflace vyšplhal na téměř 41 procent, v Česku zůstává stále výrazně nižší. „V prvním kvartálu 2024 dosáhly na trhu s potravinami a drogerií podílu 28 procent,“ říká Veronika Červená, „analytic insights associate“ společnosti NIQ. Jak ale upozorňuje Richard Piluša, šéf týmu klientského servisu Spotřebitelského panelu GfK, je potřeba vnímat dynamiku vývoje tuzemského trhu. „Průměrná růstová míra trhu privátních značek za posledních pět let překonává značkové výrobky více než dvojnásobně,“ vysvětluje.
S tím, jak se trh rozvíjí, mění se i to, co od nich očekávají spotřebitelé a jaké strategické role jim přisuzují obchodníci. Pryč jsou časy, kdy byly „privátky“ synonymem přijatelné kvality za co nejnižší cenu. „Většina zákazníků je dnes aktivně vyhledává pro jejich vysokou kvalitu a dobrou cenu. To ale nutně neznamená nejnižší cenu,“ zdůrazňuje Martin Dulava, spolumajitel společnosti Lineart.
Vedle racionálních důvodů tak hrají podstatnou roli i emoční faktory. „Privátní značky se musejí chovat stále více jako běžné značky výrobců. Tedy nejen vyrábět produkty s relevantní kvalitou pro danou cenovou kategorii, ale také oslovovat kupující a spotřebitele prostřednictvím dobře profilovaného a prezentovaného brandu, kreativního nápadu či příběhu,“ uvádí Jiří Votruba, vedoucí partner brandové a designové agentury Cocoon.
O tom, jak se dnes budují vlastní značky, co lze považovat za signály, že jsou dobře vystavěné, či zda si udrží loajalitu zákazníků i v době ekonomické prosperity, čtěte zde.