Kosmetická firma L’Oréal chtěla do svého týmu zapojit víc mužů. Těm se ale do společnosti nechtělo, protože značku brali jako čistě ženskou záležitost. Vnímání firmy na pracovním trhu změnil až její profil na kariérní platformě Proudly, v němž potenciální nové kolegy oslovovali pouze muži. Zabralo to, mužů se přihlásilo víc než dřív. „Potvrdilo se, že co ukážete v kampani, to může pomoci v celkovém vnímání firmy,“ říká šéf Proudly Jan Klusoň.
Proudly je relativně mladá HR agentura s velmi mladistvou a progresivní sebeprezentací. I způsob, jakým firmy prezentujete, působí tak, že chcete působit hlavně na mladé lidi. Je to záměr?
Evidujeme kolem 40 tisíc uchazečů v průměrném věku 30 let. Máme sice v databázi i lidi kolem 55 let, jsou to ale spíš výjimky. Pro klienty hledáme především zaměstnance z generace Y, protože její příslušníci si hledají práci jiným stylem než to dělaly předchozí generace. Je pro ně mnohem důležitější přátelský pracovní kolektiv a firemní kultura než třeba výše mzdy. Někde jsou ochotni pracovat i za menší peníze, pokud se tam budou cítit dobře.
Zatímco předchozí generace zaměstnanců takové věci neřeší – ty chodí do práce, aby mohly investovat do svého života, do své rodiny, přátel nebo dovolených. Pro takové lidi je nejdůležitější, aby vydělali co nejvíc, mohli zabezpečit rodinu a měli příjemný život.
Jak se spolupráce s agenturou vašeho typu promítne do nákladů na získání zaměstnance?
Klientský měsíční poplatek za členství na našem webu začíná na necelých devíti tisících korunách. Ale záleží na tom, jaký obsah pro firmu spolutvoříme. Firma, která na budování zaměstnavatelské značky nemá vyhrazený roční rozpočet alespoň 100 tisíc korun, nebude efektivně vytvářet téměř nic. Do podpory zaměstnavatelské image je nezbytné investovat.
Jak vaše pomoc vypadá?
My jsme v podstatě kariérní showroom. Člověk přijde na web Proudly, podívá se na různé firemní kultury, do různých kanceláří, pustí si videa o tom, jak to ve firmách vypadá, a podle toho se sám může rozhodnout, kam pošle svůj životopis. Dokážeme firmám pomáhat s tím, že na sebe bereme většinu činností spojených s tvorbou obsahu pro značku. Vytvoříme webový obsah, komunikační plán včetně sociálních sítí, a pomáháme firmě v tomto směru komunikovat.
Tudíž společnostem nabízíte i konzultace spojené s budováním konkrétní image zaměstnavatele?
Ano, dá se to tak říct. Chodíme za klienty do jejich firemního prostředí a pořádáme v nich tzv. focus days, kdy především pozorujeme dění uvnitř. Na základě toho dokážeme vypíchnout jejich silné stránky, takzvané EVP (Employee Value Proposition, tedy to, s čím si lidé zaměstnavatele spojují – pozn. red.). Tyto silné stránky je pak dobré komunikovat tak, aby byla firma vnímána jako atraktivní zaměstnavatel. Pochopitelně je během focus days upozorňujeme i na slabé stránky, na kterých by měly interně pracovat. Podle konkrétních požadavků lze utvářet konkrétní kampaně.
Kdo se má na silné zaměstnavatelské značce podílet? Je to záležitost personalistů, nebo marketingu?
Personalisté jsou ti, komu rozvíjení značky zaměstnavatele pomáhá ke kandidátům, ale je to víceméně marketingová disciplína. Člověk musí vědět, jak komunikovat, jak postavit komunikační mix a pomocí jakých médií šířit sdělení. A to už je pro personalisty mnohdy hodně složitá věc. Jsou zvyklí vést pohovory, vystavovat inzeráty, a najednou se po nich chce právě práce marketingu. Já to přirovnávám k situaci, kdy firma chce, aby obchodníci prodávali. Tak jim pomáhá reklamou. A tu dělá marketingové oddělení. A stejně tak by měl marketing pomáhat i personálnímu oddělení.
Jde ale o poměrně mladou disciplínu, která se ještě nikde cíleně neučí a některé firmy si s tím, co obnáší, vůbec neví rady.
Je to tak. Většina firem svou zaměstnavatelskou image řeší přes personalisty. Ale je pár společností, které už mají specialisty na vnímání značky zaměstnavatele. Balancují mezi zmíněnými oblastmi lidských zdrojů a marketingu. Ale jinde spadají takoví manažeři přímo pod marketing a je to vidět. Takové firmy jsou vnímány mnohem lépe, protože tito lidé mají prostor pro komunikaci značky jako zaměstnavatele.
Marketing sice vybuduje atraktivní zaměstnavatelskou image, ale nehrozí pak zklamání uchazeče při střetu s realitou? Jak tomu předcházíte?
Veškerý obsah vytváříme přímo my ve firmě. Jsme přesvědčeni, že funkční komunikace probíhá přes kladné a unikátní věci. Stejně jako je každý člověk jiný, tak je jiná i každá firma. A to, co se nelíbí jednomu, může vyhovovat jinému. Proto je třeba, aby zaměstnavatelé o sobě podávali co nejvíce pravdivých a autentických informací. My jsme se na profilech jednotlivých firem rozhodli ukazovat to, co je na nich pozitivní a zajímavé.
Jaké jsou základní znaky zaměstnavatelské image?
Podstatou je pověst, známost, důvěra. Aby si firma vybudovala pověst, musí budovat důvěru, a její komunikace musí probíhat konzistentně. Člověk musí být trpělivý a dodržovat pravidla. Na tom lze vybudovat značku zaměstnavatele, a tedy i dobrou pověst.
Co firmě, která na budování své značky atraktivního zaměstnavatele teprve pracuje, může naopak uškodit?
Když lže a pokouší se tvářit, že je víc cool a přátelštější, než ve skutečnosti je. Dalším úskalím je, když se některé firmy bojí přiznat, že tam pracovníci tráví hodně času a že je to dřina. A pak se stane, že k nim nastoupí lidé, jsou překvapeni a brzy odcházejí. Průšvih také je, když společnosti nekomunikují. U některých stále ještě panuje představa, že když jsou velká firma, stačí, aby vystavili inzerát a lidi si je sami najdou.
Jan Klusoň
Přes dva roky řídí kariérní platformu Proudly, na které firmy multimediální formou ukazují budoucím kolegům své kanceláře a činnost. Provozovatelem webu je firma UniJobs.cz, kterou vlastní Adam Kožela, Tomáš Rašner, Radek Netoušek a Jan Mittner. Klusoň se k nim přidal při studiu multimédií na Vysoké škole ekonomické. „Klasické textové inzeráty mi moc nedávaly smysl. Byl jsem přesvědčený, že nejsou atraktivní, a aby mladé lidi zaujaly, musí mít i vizuální podobu. Proto jsem se dohodl s vedením, stal jsem se partnerem a stvořil Proudly.“ Rodák z Písku momentálně dokončuje studium marketingu na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.
Roční obrat firmy se pohybuje kolem 20 milionů korun. Klusoň se o své zkušenosti dělí i ve vlastním pořadu EB Minute na YouTube.
Foto: Matej Slávik
