Bouře kolem referenda o nezávislosti španělského regionu Katalánsko se odrazila i na tamní mediální scéně.
Katalánsko mělo donedávna ve Španělsku jednu z největších úrovní samosprávy. Mělo vlastní vládu, policii i média. Televizní stanice TV3 a rozhlas Catalunya Rà dio fungují už od osmdesátých let. Tehdy měly výraznou roli při budování katalánské kultury a jazyka, dnes působí jako vlivný nástroj uvnitř krize. Obviňovány jsou z nevyváženosti a agitace.
Obě média během krize sílí. Podle listu El País dosáhla TV3 v říjnu na průměrný podíl sledovanosti 17 procent, což představuje 40procentní nárůst oproti předchozímu měsíci. Podle serveru LA Times během krize poslouchalo zprávy na stanici Catalunya Rà dio na 600 tisíc lidí.
Vysvětlivky pro děti
Hlavní diskuse kolem katalánských médií se rozhořela ve chvíli, kdy Senát v Madridu měl hlasovat o zrušení autonomie katalánských institucí včetně tamní televize a rozhlasu. Tímto nouzovým opatřením chtěla centrální vláda premiéra Mariana Rajoye v Katalánsku zaručit „pravdivé, objektivní a vyvážené“ zpravodajské pokrytí. Madridská vláda totiž upozorňovala například na provázání někdejšího katalánského premiéra Carlese Puigdemonta a ředitele katalánského rozhlasu Saüla Gordilly, kteří v minulosti společně pracovali v lokálních novinách a provozovali web. Právě Puigdemontova vláda šéfa rozhlasu loni jmenovala do funkce.
Plánovaný krok ale kritizovala řada novinářů, a to i z konkurenčních televizních stanic nebo celostátní národní televize RTVE. Opatření tedy bylo nakonec pozměněno a centrální vláda kontrolu nad katalánskými veřejnými sdělovacími prostředky nepřevzala.
Vášně však neustávají. On-line portál El Español například upozornil na nedávný případ, kdy katalánská TV3 v pořadu pro děti vysvětlovala, že ve Španělsku existují katalánští „političtí vězni“. V této souvislosti se už šéf katalánských lidovců Xavier García Albiol nechal slyšet, že schválení pozměňovacího návrhu týkajícího se katalánských médií lituje.
