Deník Blesk se dlouhodobě drží na špici čtenosti i prodeje tištěných titulů. Jeho šéfredaktor Radek Lain ovšem upozorňuje, že současný bulvár už nemůže být „jenom bulvár“. Čtenáři musí nabízet nadhodnotu, být i jeho rádcem a hlavně – podávat mu obsah tou nejsrozumitelnější formou.
Oblíbená témata – showbyznys a společenský bulvár – se v jednotlivých zemích mohou lišit. Někde to je spíš komedie, jinde satira. Co láká u nás?
Čechy zajímá cizí neštěstí. Nedokážu posoudit proč, možná to je životní úrovní. Nadprůměrné prodeje byly třeba v momentě, kdy Iveta Bartošová spáchala sebevraždu. Koncept dnes ovšem stavíme tak, aby bulvár a showbyznys nebylo jediné rovnítko Blesku. Velmi dobře se nám prodávaly výtisky se servisními tématy o volbách nebo novém občanském zákoníku. Lidé o to mají opravdu zájem. Významní jsou pro nás také sportovci a české sportovní úspěchy.
Která jména z prostředí showbyznysu prodávají nejlépe?
Ta, která kolem sebe mají příběh. Doba se v tomhle ohledu změnila, dřív to bylo jednodušší. Lidé, o kterých píšeme, se obměňují a celebritou může dnes být v podstatě kdokoliv, kdo může společnosti něco dát nebo ji zaujmout. Dřív jsme věděli, že když budeme psát o někom z estrády Novy nebo Primy, tak si to čtenáře najde. Večer se chtěl dívat na televizi a druhý den ráno si o tom číst v novinách. Něco takového tu už ale není, pozornost publika je rozmělněná do několika mediatypů a velký vliv má internet. Showbyznysové hvězdy vymírají, je to přirozený vývoj. Proto je mnohem složitější v showbyznysu hvězdy hledat a případně je tvořit.
Dá se tento žánr omladit?
Myslím, že co se týče printu, tak šance, že získáme mladší čtenáře, je takřka nulová. Na webu jsou možnosti větší. Mladým musíme nabízet obsah, který je zajímá. Snažíme se hledat potenciál v youtuberských hvězdách. Všímáme si toho, jak fungují a co dělají na veřejnosti. Na druhou stranu to opravdu není jen otázka celebrit. Lákavý může být i obsah o technologiích, třeba telefonech, aplikacích. Na webu Blesk.cz jsme založili rubriku krimi a pod ni dáváme veškeré materiály, které se týkají trestných činů a policejních vyšetřování. Je velmi navštěvovaná a články se dobře čtou.
Tisk se obecně potácí v problémech. Budete se víc soustřeďovat na webovou část?
Ještě když jsme patřili pod Ringier Axel Springer, všichni předvídali, že tu print bude maximálně dalších osm až deset let a pak přijde naprostý konec. Dnes víme, že to není pravda. Papírový Blesk je stále nejsilnější nástroj našeho vydavatelství. Prostřednictvím printu stále oslovujeme denně milion lidí. Záleží ale na naší šikovnosti, jakmile začneme dělat chyby, tak ten milion lidí můžeme rychle ztrácet. Jednou z možných cest je udržení ztracených čtenářů printu v on-line Blesku.
Stále se mluví o hroší kůži bulvárních novinářů. Co je na tom pravdy?
Redakce má určitou kulturu a pravidla, vedeme ji k zodpovědnosti. Snažíme se rozbíjet předsudek, že náš obsah tvoříme někde v zakouřeném sklepě, kde jsou všichni alkoholici a je jim jedno, co napíšou. V reálu to vážně nefunguje tak, že jdete volat rodině zesnulého po pěti minutách od jeho úmrtí. Tohle společenské stigma se nám daří i díky zpravodajským projektům Blesku a dalšímu obsahu odbourávat.
Přemýšlel jsem o tom, jaká je vůbec společenská prospěšnost bulváru. Mohou to být právě servisní témata?
Bezesporu. Naše obrovská výhoda je v jednoduchosti, s jakou naše články předkládáme. Vycházím z toho, že čtenář se chce něco dozvědět, utvořit si názor, potřebuje se poradit i pobavit. Blesk, doufám, nabízí všechno. Obsah se snažíme stále posouvat dál a přinášet nadhodnotu. Máme třeba institut ombudsmana Blesku, kde je panel deseti právníků. Lidé nám posílají dopisy nebo maily, kde popisují svůj problém. Právní poradci pak dávají zpětnou vazbu a ty případy si někdy berou i na starost. Stejně tak spotřebitelské testy lidem pomáhají s orientací při nákupu potravin.
Co je největší současná slabina vaší branže?
Spousta malých, bulvárních celebritních projektů na internetu. Ne každá bulvární značka má zodpovědnost a důvěryhodnost, kterou by měla mít. I tyhle malé weby ale vytváří povědomí o naší branži.
Velkou otázkou je připravovaná evropská směrnice o ochraně osobních údajů (GDPR). Zatím nevíme, jaká bude její finální podoba. Mohla by ale ohrozit existenci bulváru, tak jak ho dnes známe?
Myslím, že všechny redakce čekají na to, jaké výjimky se v pravidlech směrem k novinařině ještě vytvoří. V případě, že by nařízení začala platit v současném znění, by to byl skutečně konec. Každý novinář a každé oddělení má seznam telefonních kontaktů a adres, od politiků až po obyčejné lidi. Co bychom pak s takovými seznamy měli dělat? A jak bychom zjišťovali, když za někým pojedeme, kde bydlí? V momentě, kdy redaktor bude psát článek, jehož částí budou i bankovní transakce konkrétní osoby, měl by to dotyčnému dopředu oznamovat. Těch problémů, které ještě ani nedokážeme domyslet, tam mohou být desítky. Další otázkou je, kdo to vůbec bude kontrolovat. Ten subjekt dostane do rukou obrovský vlivový nástroj. Budu čekat na stanoviska našich právních poradců, strategii budeme volit v následujících měsících. Také si myslím, že by vydavatelství měla v právních otázkách GDPR spolupracovat.
Radek Lain
V Blesku začal pracovat už v 90. letech. Od roku 1997 byl kmenovým redaktorem sportu. V roce 2005 přešel do konkurenčního titulu Aha!, který byl v roce 2007 pohlcen vydavatelstvím Blesku. V roce 2013 došlo ke sloučení redakcí obou deníků v rámci jednoho integrovaného newsroomu. V květnu stejného roku vystřídal Lain na postu šéfredaktora sloučených redakcí Pavla Šafra.
