Když před třemi lety začala nejen v Česku nabývat na významu videoreklama, na odborných fórech se taky začalo intenzivně diskutovat o optimální podobě spotu pro internet.
Že mechanické převzetí klasického televizního spotu není obvykle pro inzerenty tím nejlepším řešením, bylo hned jasné. Většinou totiž trvá kolem 30 vteřin, přičemž branding je často spolu s pointou až na jeho konci. Řada návštěvníků internetových portálů tak často reklamu při nejbližší možné příležitosti přeskočí, takže jim unikne hlavní sdělení. A pokud spot nepřeskočili, pravděpodobně je alespoň obtěžoval víc než v televizi, kde jsme o něco trpělivější a chováme se pasivněji než na internetu. Tam spíš něco aktivně vyhledáváme a chceme to vidět co nejrychleji.
Doporučení tedy byla jasná. Pro internet je optimální vytvořit samostatný spot. Pokud ale z jakékoliv příčiny – třeba z úsporných důvodů – využijete pro videokampaň už existující spot televizní, pokuste se jej alespoň zkrátit na 10 až 15 sekund. Značku umístěte do obrazu po celou dobu jeho trvání, třeba formou loga v rohu obrazovky, a hlavní sdělení na rozdíl od televizní reklamy nenechávejte za každou cenu až na samotný konec! Zatímco v televizi může delší imageový spot s pomalou hudbou působit skvěle na divácké emoce, na internetu nás unudí k smrti. Zásadní jsou rytmus, dynamický střih a vtipné řešení.
Ideální je rovněž synergie s ostatními médii využitými v kampani, a to samozřejmě včetně televize. Z hlediska logiky plánování médií je kromě solitérní taktické videokampaně vhodné také propojení s kampaní televizní. Třeba v případě, kdy díky ní po vybudování požadovaného zásahu cílové skupiny televizí prodloužíme efekt naší komunikace. Nebo video naopak využijeme před začátkem TV kampaně jako teaser.
Když se zaměříme na právě probíhající videokampaně, zjistíme, že ačkoliv vycházejí z výše uvedených doporučení víc než před lety, nezanedbatelná část z nich ještě stále tato pravidla překvapivě ignoruje. Jsou však předem odsouzeny k nezdaru.
Petr Majerik, media coach
