Novinařina se v současné době potýká s problémy, přičemž jedním z nejvýraznějších je pokles důvěry veřejnosti. Shodli se na tom účastníci panelové diskuse s názvem Populismus a média, která proběhla začátkem srpna ve vile Grébovka. Nesouhlasí ale s nástroji, které mají za úkol filtrovat takzvané fake news, a vyzvali k „udržení základních hodnot žurnalistiky“.
Filtrovat fake news není cesta
Do boje s dezinformacemi se pouští velká internetová jména a téma zarezonovalo i v souvislosti s českým vyhledávačem Seznam.cz. Tento fenomén však v diskusi sklidil kritiku. „Stejně jako se nemůžeme spoléhat na vlády v tom, co tvrdí, že je správné, a co je podle nich špatné, je chybou dávat zodpovědnost zprostředkovatelům jako Google nebo Facebook, aby nám říkali, co je pravda a co je lež,“ řekla novinářka a ochránkyně svobody médií Dunja Mijatovičová, která v Bosně a Hercegovině pomáhala po válce nastavit jejich fungování.
„S každým informačním zdrojem se musí zacházet stejně. Nesmím mu věřit a musím si ho srovnávat s dalšími,“ dodal k tomu signatář Charty 77 Jan Urban.
Populisté a média
Panelisté se také v definici hrozeb mediálního prostředí zaměřovali na proměnu způsobu sociální komunikace. Mijatovičová popsala dnešní svět jako „postpravdivý“. Toto adjektivum popisuje stav, kdy byla při utváření veřejného mínění fakta nahrazena emocemi. Podle sociologa Daniela Prokopa právě tato postpravdivá éra souvisí se současným růstem populismu ve světě.
Společným znakem populistů je podle Prokopa to, že proti sobě stavějí lid a elity. Právě proto si také vybrali za terč útoku média. „Média se podle nich stala součástí těchto elit, které nejsou na straně obyčejných lidí. A pokud populisté přijdou k moci, už nemohou napadat vládu a musí si k tomu najít jinou instituci – elity,“ vysvětloval.
Kvalitní žurnalistika jako zbraň?
Jaké je tedy podle účastníků diskuse východisko z této situace? Řeč byla zejména o rychlé adaptaci na nové skutečnosti, které s sebou přináší digitalizace. Urban také poznamenal, že řešení těchto problémů spočívá na bedrech současné generace žurnalistů. Nepomohou ale větší nároky na vzdělání novinářů nebo veřejnosti skrze mediální výchovu. Změna musí podle Urbana přijít zevnitř novinářské profese, která se potřebuje přiklonit k základním hodnotám a pokusit se naučit společnost znovu si věřit. Úspěch ale není zaručen. „Je možné, že změny politické a sociální komunikace vytvořily situaci, kdy lidi už nic nezajímá,“ řekl.
Diskuse o médiích a populismu proběhla v rámci programu Journey: Journalism Bootcamp, který zaštiťuje nadace Bakala Foundation.
Foto: Ondřej Despera, Bakala Foundation
