Do 1. září mají v České republice zmizet všechny billboardy u dálnic a silnic I. třídy. Týká se to zhruba tří tisíc reklamních ploch. Začne totiž platit novela zákona o provozu na pozemních komunikacích z roku 2012. Majitelům billboardů jinak hrozí pokuta až 300 tisíc korun za každý billboard.
Nestihnete zastavit
Demontovat billboardy by měli sami provozovatelé reklamních ploch. Pokud tak neučiní, má Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) možnost billboardy odstranit samo, ovšem na náklady provozovatele. V případě, že nebude možné vlastníka reklamního zařízení zjistit, ponese tyto náklady vlastník nemovitosti, na které bylo reklamní zařízení umístěno.
„Obecně by měla zmizet všechna reklamní zařízení, která jsou v silničním ochranném pásmu dálnic a silnic I. třídy. Výjimkou je označení provozovny, která se nachází v silničním ochranném pásmu ve vzdálenosti do 200 metrů od reklamního zařízení,“ vysvětluje Jan Studecký, tiskový mluvčí ŘSD.
Takovou výjimku ale považuje Marek Pavlas, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy (SPVR), za problematickou. „Když půjde o motorest stojící sto metrů od dálnice, tak vám zbývá už jen dalších sto metrů, kam můžete postavit poutač. Za sto metrů opravdu nejste jako řidič schopen s posádkou konzultovat, jestli chcete zastavit na oběd,“ říká.
SPVR odmítá plošný zákaz, ale je pro „rozumnou regulaci“. „Není to tak, že čím víc billboardů, tím lépe pro nás. Když budou na bezpečných místech, tak budeme jenom spokojeni,“ říká Pavlas s tím, že legislativa regulující venkovní reklamu už existuje – třeba ve formě zákona o pozemních komunikacích nebo vyhlášek obcí -, ale „nebyla správně vymáhána“. Příkladem takové „rozumné regulace“ jsou podle něj v současnosti platné stavební předpisy v Praze, které omezují množství reklamních zařízení ve městě, ale nelikvidují je plošně všechny.
Zákaz billboardů je prý legitimní
Česku se podle Pavlase kvůli zákazu billboardů nevyhne arbitráž. Třeba provozovatel billboardů společnost ACE Media se podle něj bude soudit o minimálně stovky milionů korun. „Má platná povolení i nájemní smlouvy, a přesto je státem přinucen přestat podnikat,“ upozorňuje. Mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold ale zůstává klidný. „Jsme přesvědčení o tom, že naše snaha o bezpečnější situaci na našich dálnicích a silnicích je legitimní,“ říká s tím, že mezinárodní právo uznává pravomoc státu přijímat pravidla k ochraně veřejného zájmu.
Dopravní psycholožka Lenka Brichová upozorňuje, že „z dosud prováděných projektů vyplývá, že reklamní nosiče nejsou považovány za hlavní příčiny dopravních nehod“. Na druhou stranu ale připouští, že „každý impulz, který odvádí pozornost řidiče, může přispět ke změně jeho pohody a negativně ovlivnit jeho vnímání a soustředěnost“. Podle Brichové by tak z dopravně-psychologického hlediska měly být billboardy umisťovány „vhodně“.
Zlepší se kreativita?
Z vyjádření zadavatelů reklamy vyplývá, že konec billboardů nesníží částky investované do reklamy. „Rozhodně se neodvážím přistoupit ke snížení našeho marketingového rozpočtu. Naopak budeme muset být velmi kreativní v tom, kam peníze přesměrujeme,“ říká Jakub Střeštík, generální ředitel společnosti Kika Nábytek, která investuje do OOH zhruba 15 procent svého reklamního rozpočtu.
Část svého marketingového rozpočtu přesměruje jinam i skupina AAA Auto. „Billboardy u dálnic a silnic I. třídy nahradíme vhodnou kombinací ostatních kanálů. Posílíme jak on-line, PPC inzerci, ale i print či televizní a rozhlasovou reklamu,“ říká Daniel Šturm, ředitel marketingu prodejce aut.
V Česku byla do reklamy na billboardech a podobných nosičích v prvním pololetí roku 2017 podle monitoringu Nielsen Admosphere investována necelá miliarda a půl korun.
„Každá informace, která nesouvisí s dopravním provozem, negativně působí na řidičovu koncentraci,“ říká psycholožka Lenka Brichová.
Foto: SPVR
