Roman Týc je umělec zvyklý vnímat okolní svět kriticky. To se týká i médií, ve kterých často vystupuje – buď za sebe, nebo za recestickou skupinu umělců Ztohoven.
Jste členem umělecké skupiny Ztohoven, ve které jste vymysleli pojem „mediální objekt“. Co si pod tím představit?
Standardní „mediální obraz“ člověka je jenom dvourozměrný fenomén sledovaného a sledujícího. U „mediálního objektu“ jeho vnímání veřejnost dotváří, spolupracuje na něm.
Kdy se z člověka stane mediální objekt?
Třeba Jaromír Jágr byl vždycky vnímaný jako člověk s hokejkou, který se honí za pukem a má rád blondýny. Takto je nám to překládáno a my tento obraz musíme pasivně přijímat. Z Jágra se stává mediální objekt ve chvíli, kdy na svém facebookovém profilu svoji figuru posouvá dál tím, že se k němu můžou lidé – třeba formou komentářů – vyjadřovat. Možná ho můžou i donutit, aby změnil styl, kterým mluví, nebo svoji mediální strategii.
Do jaké míry řídíte svůj mediální obraz?
Neřídím. Nejde to, i kdybych chtěl. Můj mediální obraz závisí na tom, jaký bych měl být, abych se hodil do portfolia různých médií. Některým se hodím jako člověk, který dělá skandály. Ale „umělce, který dělá skandály“, už máme, to je David Černý. Takže ze mě potřebují udělat trochu jiného lumpa a do té pozice mě nastylizují. Můžu něco připomenout v rozhovoru, ale nakonec třeba editor přidá titulek, který se bude hodit právě do jejich média.
A čím se liší postava Romana Týce od toho, co jste ve skutečnosti?
Problém je, že už nevím, kdo jsem. „Roman Týc“ žije už 12 let a já jsem se jím stal. Zajímavější otázkou je, proč lidé pracují s pseudonymy. Buď se chtějí schovat před totalitou, to byl třeba Pavel Tigrid. Jiný případ je ale Lucie Bílá, protože původní Hanka Zaňáková nezní dostatečně sexy.
Před deseti lety jste udělali umělý výbuch ve vysílání ČT, přemýšlíte i o etice? Je to správné, zasahovat do mediálního vysílání?
Vzít si mediální prostor pro sebe jsme vnímali jako naprosto v pořádku, protože prostor veřejnoprávní televize je veřejný prostor. Tento projekt měl říct lidem, aby nevěřili médiím a tomu, co je prezentované jako mediální realita. Uvědomte si, že to bylo v době, kdy měla televize úplně jiné postavení než dnes. A pokud jsme udělali škodu, to je věc soudu. Mimochodem za nedovolené vysílání jsme dostali pokutu 150 tisíc. Od Národní galerie jsme dostali za tu samou věc odměnu 300 tisíc, takže jsme z toho zaplatili pokutu a soudní výlohy. Je to vtipné, na jednu stranu nás stát trestal, na druhou nás ten samý stát obdarovával.
Slyšela jsem, že kauza červených trenýrek na Pražském hradě měla upozornit na jeden z vámi organizovaných kongresů.
Na jednu stranu jsme v ní takto kritizovali úřad prezidenta republiky a vedle toho jsme využili mediální pozornost a komunikovali jsme, že děláme hackerský kongres v rámci Institutu kryptoanarchie. Loni jsme zase v pražské ulici Komunardů namalovali vyplašený obličej Andreje Babiše a jeho autentický citát, ve kterém říká, že neví, co je měna bitcoin, a pokud ví, nikdo jím neplatí. Což ale taky způsobilo, že se o nás začal zajímat. Jinak stojí propagace hodně na kontaktech našich etických hackerů, tedy těch, jejichž cílem není ostatním škodit. Virální kampaň pro letošní rok zatím nechystáme.
Roman Týc, umělec
Vlastním jménem David Hons. Výtvarník a člen umělecké skupiny Ztohoven. Ta stojí například za montáží s atomovým výbuchem v pořadu České televize Panorama (2008) nebo za akcí Rudé trenky nad Pražským hradem. Týc je momentálně aktivní v projektu Paralelní polis, který se zabývá decentralizovanou ekonomikou.
