Veronica McGregorová se stará o sociální sítě amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku NASA. „Nemůžeme si dovolit napsat na Twitter faktickou chybu,“ komentuje renomé svého zaměstnavatele.
Kromě toho, že jste vystupovala v Praze na konferenci Engage 2017, mluvila jste i na místním VR Festu zaměřeném na virtuální realitu. Pracujete s ní v NASA hodně?
Ano, a nejen s virtuální, ale i s rozšířenou realitou. Máme skvělé materiály. Umožňují nejen našim vědcům, ale i široké veřejnosti zažít, jaké to je, chodit na Marsu. Naši pracovníci na něm pravidelně pořádají mítinky, vidí svoje avatary a mohou přímo při setkání upozornit na místa, která by chtěli studovat do větší hloubky. Můj tým ale pracuje pouze s jednoduchými 360stupňovými fotkami a videi. A lidé je doslova hltají. Množství lidí, kteří nás sledují, od loňska dramaticky stouplo. Chystáme živé 360stupňové video. Chceme, aby se lidé cítili jako v řídicím středisku.
Mluvíte o týmu. Kolik lidí vlastně spravuje sociální sítě pro NASA?
Je to trochu komplikované. V celé zemi je deset různých center NASA. Já pracuji pro kalifornské. V týmu jsou kromě mě další dva lidé, kteří dělají sociální média. Další centra jsou na tom podobně. Ústředí NASA má na sociální sítě tři lidi. Naše sociální média se zabývají misemi na Mars, Jupiter a Saturn. Například příspěvky Kennedyho centra se hodně týkají raket.
A co z toho je pro lidi nejzajímavější?
To nejde přesně říct. Hlavní účet NASA, který má na Facebooku asi 20 milionů fanoušků, zveřejňuje všechno. Ale každé centrum – a některé mise – má svůj speciální účet. Takže pokud někoho zajímá jedna konkrétní oblast, může sledovat jenom ji. Jeden čas pod NASA patřilo dokonce přes 500 různých účtů. Ale začala to postupně redukovat nebo spojovat mise dohromady.
Jak měříte úspěch? Sledujete hlavně engagement, tedy míru zapojení uživatelů?
Většinou se opravdu díváme na míru prokliku odkazů, lajky, komentáře a sdílení. Zajímavé je, že pokud k videu na Facebooku přidáte text, lidé u něj stráví více času. Počet sledujících pro nás není relevantní metrika. Některé účty jich mají spoustu, ale na příspěvky reaguje málokdo, protože fanoušci jsou částečně nahnaní klikacími indickými farmami. Vidíme je i mezi našimi fanoušky, sledují nás, aby jejich účet vypadal důvěryhodněji.
Je pro vás Facebook nejdůležitější sociální sítí?
Myslím, že jsou to všechny. Facebook je spíše pro zralejší publikum a funguje dobře. Pokud ale jde o nějakou velkou novinku, třeba nový objev, nejlépe reagují lidé na Twitteru. Náš Instagram a Snapchat lidi také hodně zajímají. Každá síť zasahuje jiné publikum. Mojí dceři je kolem dvaceti a chodí převážně na Snapchat.
Organizujete akce NASA Social. V čem spočívají?
Náš první účet na Twitteru byl věnovaný misi, která byla časově omezená. Získal spoustu sledujících a chtěli jsme některé pozvat k nám do centra a poděkovat jim. Umožnili jsme jim VIP přístup a ukázali, na čem dalším pracujeme. Čekali jsme, že bude akce zajímavá hlavně pro lidi z Kalifornie, ale když jsme spustili registraci, okamžitě se zaplnila lidmi z celého světa. Teď tyto akce děláme ve všech centrech, už jich bylo více než 120 a navštívilo je něco kolem osmi tisíc lidí. A z těchto lidí se stali skuteční ambasadoři NASA. Vytvořila se silná komunita, jejíž dopad je tak velký, jak jsme si nikdo ani neuměl představit.
Můžete uvést příklad?
Asi před čtyřmi roky byla americká vláda na dva týdny v rozpočtovém provizoriu. Po tuto dobu jsme nemohli zveřejňovat žádné příspěvky a novinky. Účastníci našich eventů dělali práci za nás a psali naše novinky s hashtagem #whatnasamighttweet (co by asi tweetla NASA – pozn. red.). Dokonce si udělali plán v Excelu a rozdělili si směny s tématy, o kterých budou psát. A za 16 dní pro nás napsali čtyři tisíce tweetů.
Jak mohli vědět, co se děje, když jste nic nezveřejňovali?
Věděli třeba, že fotky z vozítka na Marsu se automaticky posílají na určité stránky, o nichž běžně veřejnost neví. Když se nic nedělo, zveřejňovali obecné informace o NASA a našich aktivitách, které nejsou tolik známé.
Odkud jsou vaši fanoušci, kromě Američanů?
Z celého světa. Ale hodně je jich ze zemí, které mají svůj vesmírný program, třeba Brazílie a Indie. Návštěvnost na YouTube je pak hodně ovlivněná místními médii. Takže někdy máme velkou sledovanost z Ruska. Občas máme velkou sledovanost z určité země a až následně zjistíme, že nějaký náš vědec z ní pochází.
Jak jste se k práci v NASA dostala vy?
Pracovala jsem 15 let pro CNN a hodně jsem pokrývala oblasti, jako je vesmír, technologie a věda. A proto jsem ústředí NASA často navštěvovala a s lidmi odtud se znala osobně. Pak přišla nabídka. Je to v podstatě stejná práce, jen neinformujeme o tom, co se děje venku, ale uvnitř organizace.
Veronica McGregorová, manažerka sociálních médií, NASA JPL
Spravuje sociální sítě pro Jet Propulsion Laboratory (JPL), jež spadá pod NASA a zabývá se vývojem pohonných jednotek pro sondy a letouny. Za své kampaně získala řadu ocenění. Předtím pracovala jako novinářka pro CNN.
