Spíte doma v rakvi? Ne? Díkybohu, nemáte Tourretův syndrom. Tak je to alespoň podle Kamila Bartoška alias Kazmy Kazmitche a zatím posledního dílu jeho One Man Show, v němž sliboval divákům opulentní napálení produkce pořadu Prostřeno.
Problém je, že spíše než aby zesměšnil pořad konkurenční stanice, vysmíval se onemocněním, která lidem přinášejí mnoho fyzické, ale především psychické bolesti.
Jistě, mohlo by se říct, že humor vždy pracuje s karikaturou a že cílem pořadu bylo zvýšit povědomí o Tourretově syndromu. A zdá se, že se to podařilo: bizarností celého podniku nažhavená sledovanost odtáhla internetové publikum od Pornhubu a protlačila Tourretův syndrom mezi nejvíce vyhledávaná hesla. Z reakcí lze navíc vysledovat, že mnohé z diváků to vedlo k darování peněz na léčbu.
V čem je tedy problém? V tom, že stigmatizace nezmizí díky možným pozitivním následkům, které může mít.
Co na tom, že koprolálie provází Tourettův syndrom jen v minimální míře případů? Co na tom, že lupénka, jíž Karel z uvedeného dílu Kazmičovy show trpí, není nakažlivá? Přesto Kazma nutí Karla, aby se nad jídlem poškrábal, a tak zvýrazňuje hnus, který lidé mohou cítit, když vidí člověka pokrytého ložisky nemoci a bojí se ho jen dotknout.
Stigmatizace škodí, protože vyčleňuje lidi ze společnosti a prezentuje je jako devianty nebo podivíny. A v tomto pořadu Karel spí v rakvi, chová doma slepici, nosí špinavé oblečení, miluje sado-maso, byt má polepený gerontofilními obrázky a má permanentní erekci. Jako by nestačil samotný Tourretův syndrom, lupénka, porucha řeči a zraku. Ještě je potřeba tlačit na pilu a přehlušit cokoliv lidského, co může na Karlovi být, nánosem bizarností.
I kdyby pořad, který zhlédly miliony lidí, přinesl peníze na léčbu pacientů, je to k ničemu, protože zároveň podporuje sociální stigma. Posiluje šikanu prostředí, v němž se pacienti nacházejí, a potenciálně zesiluje psychické obtíže, které znesnadňují léčebný proces.
Po Kazmově show bude těžké přesvědčovat společnost, že lidé s lupénkou nejenže umí dobře vařit, ale především se nemusíte bát, že vám naškrábou svoji kůži do jídla.
Psáno pro magazín A2larm.cz, převzato se svolením autora, kráceno.
Autor vyučuje etiku na Katedře mediálních studií a žurnalistiky FSS MUNI
