Miliony českých domácností čeká po pár letech další výměna televizorů nebo set-top-boxů, tedy pokud signál televizních stanic přijímají klasickým způsobem přes anténu. Důvodem je celoevropský přechod na druhou generaci digitálního televizního vysílání (DVB-T2). Současná digitální televize musí své frekvence uvolnit pro mobilní operátory, kteří na nich spustí vysokorychlostní sítě.
S novým vysílacím standardem DVB-T2 se počítá do roku 2021, ale jak poukázali někteří panelisté na konferenci Digimedia, reálně musí být spuštěn už v roce 2020, aby se start zkoordinoval s našimi německými sousedy. Právě s Německem totiž máme nejdelší hranici, takže koordinace vysílačů, aby se navzájem nerušily, tam bude relativně nejnáročnější.
Satelitní operátoři hrozí arbitráží
Státem řízený přechod a vynucená výměna zařízení jsou pod palbou kritiky od satelitních a kabelových operátorů. Představitelé nově vzniklé České asociace satelitních operátorů už několikrát mluvili o možné arbitráži vůči státu. Pozornost na sebe upoutali inzerátem proti předsedovi vlády. „Premiér podlehl zájmům určitých skupin a jejich reprezentanti sedí na tomhle panelu,“ ozval se z publika jednatel asociace Patrik Brom. Stát podle něj účelově upřednostňuje jednu technologii. „Přišli jsme o pásmo 800 MHz, teď 700 MHz, co nám v terestrice dlouhodobě zbude?“ ptal se. Pozemní digitální vysílání má podle něj v dnešní době asi stejný smysl jako třeba telegraf.
„V průběhu tohoto přechodu se s využitím veřejných prostředků ztrojnásobí kapacita jedné platformy, aby se následně monetizovala. Stát z toho nebude mít nic,“ ozval se další zástupce satelitních operátorů Jaromír Glisník ze Skylinku.
Satelitáři pochopení nenašli ani u konkurenčních operátorů, ani u odpovědných úředníků. „Mobilní služby tak dlouho lobbovaly u Evropské komise, že potřebují větší prostor, až se sáhlo na televizní pásmo, o kterém se tvrdilo, že není využívané – což není pravda,“ vysvětlila Jaroslava Nováková z Českého telekomunikačního úřadu, proč se stát stará o dění kolem pozemní distribuce signálu.
„Satelitní asociace vznikla v srpnu 2016 se zjevným úmyslem parazitovat na přechodu na DVB-T2, stejně jako to bylo při přechodu z analogu na digitál, kdy slibovali bezplatné satelitní vysílání, a dnes stoupl servisní poplatek na 79 Kč měsíčně. Rozumím, že chtějí získat nové zákazníky,“ odmítl připomínky satelitářů Pavel Dvořák z ministerstva průmyslu a obchodu.
Opatrná přízeň komerčních televizí
Mezi zástupci komerčních televizí převládal klid, prý se pro ně otevírají nové možnosti. „Pokrok je dobrá věc, díváme se na tyhle věci pozitivně,“ řekl Jan Vlček, jednatel Novy. Vzápětí ovšem dodal, že pozemní vysílání je ve srovnání s jinými způsoby distribuce signálu drahé. A přidal i další podmínku: „Pro nás je klíčové, aby jakékoliv HD vysílání bylo kódované, aby nedocházelo k nelegálnímu šíření obsahu.“
Hlavní výhodou druhé generace digitálního vysílání má být větší počet stanic. Komerční televize ale spíš než na další kanály spoléhají na rozvoj interaktivních služeb. „Všechny výzkumy indikují, že průměrný divák má relativně nízký počet pořadů, které pravidelně sleduje. Pro další kanály tak není moc velký potenciál. Ale očekáváme, že to umožní další doplňkové služby,“ podotkl Vlček z Novy. Také Marek Singer z Primy míní, že se bude rozvíjet hybridní vysílání HbbTV.
Tematické kanály se bojí Seznamu
I malé tematické televize jsou k DVB-T2 víceméně vstřícné. „Kapacita v digitálu je už vyčerpaná, jsem ráda, že budeme moci vytvořit další. Sledovanost se přelévá od plnoformátových televizí k tematickým,“ tvrdí Michaela Vasilová z mediazastupitelství Atmedia.
Jako konkurenci a potenciální diskriminaci trochu překvapivě vnímají hybridní vysílání Seznamu v jedné z pozemních sítí. S provozovatelem sítě se Seznam domluvil na ročním testu. Po přepnutí na jeho kanál se divákům na televizi připojené k internetu zobrazí nabídka pořadů od portálu Stream.cz. „Pokud by tahle cesta, jak se dostat k vysílání, zůstala otevřená, bylo by to pro menší televize silně diskriminační. Náklad na standardní DVB-T vysílání představuje 50-60 procent nákladů na stanici,“ upozornil ředitel Óčka Štěpán Wolde. Oproti tomu Seznam vzhledem k minimalistickému pojetí distribuce platí jen zlomek nákladů na šíření signálu.
Malé televize v této úvaze podpořil dokonce i Radim Pařízek, majitel televizní sítě, která Seznamu poskytuje kapacitu: „I já vnímám vysílání Seznamu kontroverzně. Zvažujeme, až se bude blížit ukončení ročního pokusu, co s tím budeme dělat dále.“
„Naše dohoda byla podmíněna tím, že terestriálně vysíláme de facto jen signál pro přepnutí na internetovou aplikaci, jde tedy o minimální zátěž a tomu odpovídá i cena,“ namítá ve vyjádření pro MAM Ivan Mikula ze Seznamu, kde odpovídá za nové formy distribuce obsahu. „Bez připojení televize k internetu si vysílání Seznamu nezapnete, je naprosto odlišitelné od terestriálního vysílání.“ Budoucnost spolupráce s Pařízkovou televizní sítí komentovat nechtěl. „Za nás se k obchodním dohodám přes média nevyjadřujeme,“ vzkázal Mikula.
Úvodní panel zástupců televizí se nesl v přátelském duchu – dokud nepřišla řeč na satelitní vysílání.
Foto: Filip Rožánek
