Streaming není jen zachráncem hudebního průmyslu. „Doufám, že kvalitnější bezztrátová verze přivede k věrnému poslechu hudby i lidi, kteří se o něj zatím nezajímali,“ říká šéfredaktor webu Hi-fi Voice a organizátor výstavy Audio Video Show Daniel Březina.
Český hudební průmysl oznámí své ekonomické výsledky za loňský rok za několik týdnů. Cítím, že se těší na druhý rok růstu za sebou. Díky streamingu.
Protože je za rozumné peníze. I lidé, kteří byli ochotní stahovat hudbu ilegálně, teď mají zdroj za rozumné peníze a s výbornou aplikací. Už vůbec nestojí za to hudbu krást. Streamovací služby taky udělaly v posledních letech obrovský krok kupředu, už to nejsou jen pasivní úložiště, ale nabízejí i dodatečné služby.
Spotify zvažuje, že nabídne kvalitnější bezztrátové streamování, jaké zatím nabízel třeba konkurenční Tidal. Ovlivní to nějak trh?
Vývoj je daný. Streamovaná hudba ovládla prodeje ve světě, cloudové služby nabízejí za velmi akceptovatelné ceny přístup k desítkám tisíc skladeb, mají dobrý management playlistů, takže vám na základě toho, co posloucháte, dál rozšiřují obzory. Pozitivní je, že vyšší kvalita streamování hudby může k věrné reprodukci přitáhnout lidi, kteří se o ni zatím nezajímali. Protože rozdíl je slyšet i na cenově dostupné elektronice. S rozmachem YouTube a komprimovaného formátu MP3 lidé rezignovali na kvalitu, protože byli okouzleni tím, že všechnu svou hudbu mohli nosit s sebou nebo jakoukoliv skladu najít na webu. Ale jak se zvětšují paměti telefonů i průtok sítí, komprimované formáty ztrácejí jednu ze svých hlavních výhod a roste zájem o kvalitnější reprodukci.
Jste šéfredaktorem webu Hi-fi Voice, který je dnes prakticky jedinou platformou pro audiofily, tedy zájemce o maximálně věrnou reprodukci zvuku. Kolik lidí u nás má vlastně zájem o nejvyšší možnou kvalitu zvuku?
U nás je to optimisticky 30 až 50 tisíc lidí. Vidím to na čtenosti svého webu, který má měsíční návštěvnost 50 tisíc lidí, nebo na naší výstavě, kterou letos navštívily tři tisíce lidí.
Jak funguje web Hi-fi Voice?
Začalo to na začátku roku 2008 jako blog. Dva roky to byla jen taková zábava. Ale když jsem viděl pozitivní reakce firem, které samy chtěly, abych o jejich zařízeních psal, začal jsem ho dělat naplno, učit se za chodu, jak funguje redakční práce a podnikání. Posledních pět let už jede standardně, byť je to pořád téměř čistá one man show. Ale mně to vyhovuje, protože mám vše pod kontrolou. V mé generaci vlastně ani není nikdo, s kým bych mohl fungovat. Má generace si za 50 tisíc nekoupí audiosystém, ale raději dovolenou.
Takže se časem lidé, kteří poslouchají kvalitní hudbu, úplně vytratí?
Naději vidím právě ve streamování ve vyšším rozlišení. Část lidí uslyší, že tam rozdíl skutečně je, a část z nich se o to začne zajímat. Bohužel někteří velcí tradiční výrobci – jako třeba Harman Group – se od kvalitního audia odklánějí a soustřeďují se na masovou produkci. Díky své velikosti spoustu lidí přesvědčili, že k poslechu hudby jim stačí jen bluetoothový „váleček“. My se snažíme o opak.
Nemůže být problém, že píšete o výrobcích firem, které jsou vašimi jedinými inzerenty?
Tlaky na to, že když tam máme inzerát, musí dobře vyjít test, neznám. Až na jednu výjimku a s tím člověkem jsem přestal spolupracovat na základě vlastního rozhodnutí. Mám 15 hlavních obchodních partnerů a těm za jejich peníze zaručuji jen to, že k banneru se na webu jednou měsíčně objeví jeden jejich přístroj, který recenzuji. Samozřejmě recenzuji i další věci, které mě zajímají. Ten projekt stojí na mém dobrém jménu. Nemohl bych si ho dovolit ztratit. Naopak, když napíšu, že někde je problém, dovozci to kvitují, protože to dává autenticitu.
Takže žádná autocenzura?
Jedině v tom smyslu, že se k tomu snažím přistupovat optimisticky, snažím se vyzdvihovat pozitivní věci. Trh je tak zaplněný a technologie tak vyspělé, že prakticky ve všem najdete nějaké kouzlo. Ale jako každá recenze je to vše vlastně subjektivní. Je to osobní názor člověka, který za deset let slyšel tisíc přístrojů. Ale vaše uši stejně nic nenahradí. Pokud jsem vás svou recenzí nadchl, běžte a poslechněte si to.
Nedávno jste pořádal třetí ročník výstavy Audio Video Show. Proč jste se chtěli „odstřihnout“ od předcházející akce?
V roce 2013 byl poslední ročník přehlídky High End Audio Praha. Ta akce už byla za zenitem. Jejímu pořadateli jsem nabídl poloviční podíl v nové firmě Audio Video Show. Rok jsme si dali pauzu a v roce 2015 jsme začali pod jiným jménem, na jiném místě a s jiným konceptem. První ročník byl organizační katastrofa. Teď už to neskřípalo a jsme v černých číslech. Měli jsme 90 vystavovatelů, téměř dvacet procent ze zahraničí, zejména z Itálie a Francie.
Kolik z návštěvníků výstavy tvoří opravdoví „kupci“?
My zprostředkováváme prostor a propagaci. Nakolik distributoři prodávají, to je jejich věc. Ale mají příležitost svou nabídku ukázat. Letos jsem hodně vsadil na on-line propagaci a zatímco tradičních, starších audiofilů hodně ubylo, přišli noví relevantní lidé, 30 až 40 let, svetřík a košilka, kteří na tyhle výstavy zatím nechodili.
Co je z vašeho pohledu audiofilie?
Je jedno, jestli za reprodukční řetězec vydáte 25 nebo 100 tisíc anebo – když na to máte – pět milionů korun. Důležité je, že vás to těší. Je to koníček, který vás baví. Občas se říká, že audiofilové jsou obskurní parta, ale když se podíváte, kolik jiní lidé vydávají za jízdní kola, na která sednou jednou týdně, tak to zas tak úchylný koníček není.
Daniel Březina
Jeho otec psal pro měsíčník Stereo & Video, Daniel měl tak od svého dětství doma „ten správný příklad“. „Když vidíte hi-fi svého táty, máte na něj vzpomínky, tak už přinejmenším nechcete poslouchat hudbu na ulici z telefonu,“ říká. Po VŠ – vystudoval IT v Suchdole – dělal weby a dostal zakázku na portál pro jednoho distributora spotřební elektroniky. Zakázku udělal, ale chtěl to zkusit sám. Z původního blogu vyrostl web Hi-fi Voice, který před třemi lety doplnila výstava Audio Video Show.
Daniela Březinu, šéfredaktora webu Hi-fi Voice, jsme fotili v showroomu značky Bang & Olufsen v pražské Jáchymově ulici.
Foto: Libor Fojtík
