Češi se sice podle mnoha šetření řadí mezi nejobéznější národy v Evropě, podle zprávy České komory fitness (ČKF) z roku 2015 se však zdá, že si zásady zdravého životního stylu začínají brát k srdci.
Zatím posledního průzkumu se zúčastnilo 72 fitness center napříč Českou republikou. Ze sebraných dat vyplývá, že do fitka přišlo v roce 2014 o 18 procent lidí více než v roce předchozím. Prezidentka Českého svazu aerobiku a fitness (FISAF) Jana Havrdová přičítá nárůst zájmu také tomu, že kluby se učí lépe vycházet vstříc poptávce. Více než 87 procent z nich nabízí skupinové lekce, více než 52 procent má funkční zónu. Kardio si mohou zájemci zacvičit ve více než 58 procentech fitness center a posilovací stroje mají k dispozici ve více než 47 procentech z nich.
Fitkům se podle průzkumu daří i ekonomicky. České výsledky odrážejí trend patrný v dalších zemích EU a také studii společnosti Deloitte, podle které zaznamenala evropská fitness centra v roce 2015 nárůst členů o 3,9 procenta. Fitness sektor u nás prezentuje právě ČKF, která nastavuje standardy a zkoušky z fitness profesí, organizuje osvětové a odborné akce, spravuje Český registr fitness profesionálů a třetím rokem vydává čtvrtletník Fitness Business.
Jen poměrně malá část fitek funguje formou franšízy. Tu volí „expresní“ programy převzaté ze zahraničí jako Contours, Expreska, BodyBody či Body Express. Ať už se v nich oddáte kruhovému tréninku, nebo cvičení s využitím nejmodernějších technologií podporujících úbytek kil, všechny slibují účinek už po půlhodinové lekci. Dále by se centra dala rozdělit do dvou skupin: fitness studií na bázi permanentek či jednotlivých plateb za otevřené lekce a fitness klubů, kam máte vstup jen v případě zaplaceného členského příspěvku.
Klubové členství nám moc nevoní
Jestliže v anglosaských zemích nebo v Německu funguje jen na základě členství až 90 procent klubů, podle dat komory jich u nás bylo necelých 20 procent. Výkonný ředitel ČKF Karel Jarušek k tomu říká: „V tomto ohledu je tak u nás stále obrovský prostor, kam růst. Princip členství vnímáme jako něco, co zpravidla zavazuje, a navíc vyžaduje změnu myšlení samotného provozovatele a schopnost přesvědčit o tom zaměstnance, kteří komunikují s klienty.“
Pavel Nový z firmy Nové Fitness, která se kromě prodeje vybavení pro fitness centra věnuje i poradenské činnosti začínajícím podnikatelům v tomto segmentu, ve svém manuálu uvádí, že hlavním rozdílem pro provozovatele mezi těmito systémy je sezonnost: „Zatímco provozovatel klubu celkem přesně odhadne svoje budoucí tržby během roku bez ohledu na vnější faktory, majitel fitness centra musí spoléhat na skutečnost, že zimní měsíce, kdy obecně chodí více lidí cvičit, mu vystačí na pokrytí propadu v tržbách v létě.“ Letní propad návštěvnosti u klubů podle Nového činí 20-30 procent, kdežto u klasických fitek 60-80 procent.
Dvě pražská centra Factory Pro upřednostňují typ členství, který je možné hradit měsíčním paušálem, ačkoliv předplacené roční permanentky vycházejí výhodněji. Členské příspěvky roztříděné podle časového využívání nabízí Balance Club Brumlovka, v Jatomi Fitness si prý klienti nejčastěji předplácejí celý rok.
Péče o komunitu na prvním místě
„Pojem marketingu ve fitness službách by měl začínat od péče o stávající zákazníky a až následně směřovat ven, k potenciálním zákazníkům. Lze tedy říct, že na marketingu může fitcentrum stát až z 50 procent. To je vidět zejména u větších firem, které z nuly vybudovaly nové pobočky na trhu, a to zejména díky masivnímu marketingu a také často díky proklamaci nízkých cen,“ uvádí Jarušek. Vedle osobního doporučení fungují také zkušební lekce zdarma. Částečnou roli v otázce výběru fitka hraje i pravidlo 15 minut, což platí v první řadě o jeho dostupnosti od místa zaměstnání, nikoliv bydliště. Za interními nástroji komunikace a zpětné vazby od klientů (dotazníky, newslettery) pak jdou ruku v ruce zejména sociální média, kam se přesunula velká část PR.
Balance Club Brumlovka hodlá podpořit loajalitu svých klientů připravovaným věrnostním programem a aplikací, zpětnou vazbu staví ale zejména na osobním přístupu svých zaměstnanců. Bonusem navíc jsou dárky k narozeninám, pořádání přednášek či snídaní v klubu a další mimořádné aktivity. Jatomi Fitness již věrnostní programy má a spokojenost či stížnosti zjišťuje formou dotazníků. Podle Jaruška ale stále mnohá centra neumí na stížnosti či přání svých klientů reagovat nebo tak činí na úkor vlastního cíle a potenciální cílové skupiny. V zahraničí tak například řada malých provozovatelů válcuje větší sítě, protože umí lépe naslouchat své komunitě.
Když reklama, tak v rádiu
V celkových investicích provozovatelů fitness služeb do reklamy za loňské období leden-listopad vede podle dat Nielsen Admosphere rozhlas s více než 9 mil. Kč, následovaný outdoorem s více než 8 mil. Kč a inzercí v tisku s 5 mil. Kč.
On-line reklama spolkla výdaje za 2,3 mil. Kč, přičemž u oslovených center a klubů směřují aktivity hlavně do PPC kampaní a na Facebook.
Komplex služeb vs. specializace
Český fitness trh se v posledních dvou letech výrazně rozrostl hned o několik různých typů center, studií či gymů. Balíček nejrůznějších směrů cvičení, posilovnu, kardio a tzv. funkční zóny, cycling a někdy i bazén, wellness či kurty pro různé sporty najdete ve zmíněných centrech a dále třeba v BBC, Fit Parku či ve studiu Fitinn.
Přibývá však i klientů preferujících konkrétní směr (jóga, body pump, běh, milon circle, tanec, apod.), pro které vznikají specializované provozovny, v Praze zejména studia pro jógu. Provozovatelé oslovených center potvrzují pokles zájmu o spinning/cycling a zumbu, nejoblíbenějšími skupinovými lekcemi současnosti je program Les Mills.
Podle Ondřeje Soukupa, ředitele Balance Clubu Brumovka, si klienti více žádají i zdravotní cvičení, věková skupina 55+ zde má poměrně velké zastoupení. „Je to jako se všemi cílovými skupinami, centrum na ně tedy musí záměrně cílit, jinak jej navštěvují spíše okrajově. Kde se to hemží krásnými mladými lidmi a dynamickými lekcemi, tam senioři budou opravdu zřídka,“ míní ředitel komory. Nabídka pohybových aktivity pro lidi s tzv. civilizačními chorobami by se podle Jaruška měla po vzoru zahraničí i u nás stát standardem, a to i v rámci vzdělávání instruktorů.
Stále více fitek se ubírá cestou tzv. celostního přístupu, tedy kombinace cvičení, relaxace a výživového poradenství, někde i sportovní psychologie. Vše má synergický efekt, ze kterého těží právě klient. Výživové poradenství má v portfoliu služeb více než 60 procent klubů.
Trendy 2017: HIIT, crossfit, EMS i body & mind. Zumbě a spinningu odzvonilo
Češi stále preferují skupinové lekce, ty taneční jsou však na ústupu. Naopak poklidné lekce ve stylu body & mind přiklánějící se k meditaci se těší stálé oblibě. A na vzestupu je cvičení pracující s vlastní vahou těla HIIT a crossfit. Za revoluční odborníci považují metodu EMS, kdy svaly pracují díky elektrostimulaci.
Popularitě body & mind nahrává i to, že v poslední době se nejen u nás, ale ani v zahraničí neobjevují žádné výraznější novinky, jako byla například svého času zumba nebo před ní ještě spinning. Konkrétně jde o jógu, pilates a jejich nesčetné variace. Popularitu tréninků s vahou vlastního těla potvrzuje nárůst různých crossfit a atletických gymů v ČR, ale i průzkum The American College of Sports Medicine, který tyto typy cvičení staví na první pozice ve fitness trendech.
Samostatnou kapitolou pak je cvičení pomocí metody EMS (Electro Myo Stimulace svalů), jehož podstatou je, že do svalu je vyslán elektrický impulz, který ho donutí se stáhnout. Toto cvičení nabízí dva programy: Aktivace svalstva a Relaxace, vhodný např. pro uvolnění ztuhlých partií těla. EMS lze již také zapojit do skupinových lekcí od body & mind až po funkční trénink či cycling. Za přibližně dva roky fungování EMS u nás najdete přes 50 míst, kde jej můžete provozovat.