Překvapilo vás rozhodnutí vytvořit speciální redakci vědy?
Hodně. Po pravdě, zůstal jsem jenom zírat. Byl to nápad ředitele zpravodajství Zdeňka Šámala a šéfredaktora Petra Mrzeny. My (s hlavní dramaturgyní Hyde Parku Civilizace Gabrielou Cihlářovou, pozn. red.) jsme dostali za úkol připravit koncept, jak by to mohlo fungovat.
Co vznik nové redakce konkrétně znamená pro vaši práci?
Mám další pořad, Vědu 24, který moderuju a podílím se na jeho přípravě. Plus budu více vyrážet do terénu a točit reportáže.
Má nově založená redakce nějaké cíle, které musí například do roka splnit?
Jsme veřejnoprávní médium, nedostali jsme tedy žádná čísla sledovanosti, kterých musíme dosáhnout. Naším úkolem je dostávat víc vědeckých témat do vysílání různých pořadů ČT 24. Proto budou pravidelně reportáže v Událostech.
Zmiňoval jste nový pořad Věda 24. Jaký je základní rozdíl mezi ním a už vysílaným Hyde Parkem Civilizace?
Má jiné zaměření, nelze říct, že vzniká druhá Civilizace. HP Civilizace je pořad dělaný na jednoho hosta, výjimečně na víc, a zabývá se jedním tématem hodně do hloubky. Věda 24 je pořad udělaný tak, aby se lidé neustále dozvídali věci, které se dějí, a aby jim mohli porozumět. Nemáme ambici vzít jednu největší věc, jako třeba start rakety Atlas V, o které bychom mohli určitě půl hodiny mluvit, ale chceme toho pokrýt daleko víc. Vědu 24 koncipujeme jako souhrn vědeckého dění za poslední týden. Aby nemuseli diváci pořád něco hledat, protože chápeme, že ne každý sleduje celý den ČT24, kde se ta témata průběžně objevují. S formátem budeme samozřejmě dál pracovat, podle toho, jak nám diváci píší.
Jak zatím reagují na první díl?
Z 99 procent byli spokojeni. Ale abych uvedl něco kritického – jedna divačka nám napsala, že to bylo moc rychlé a v některých případech by bylo potřeba trochu volnější tempo, aby se v tom líp orientovalo. Tenhle pocit jsme měli taky, když jsme se na to pak podívali v bloku. Trošku to zbrzdíme, ale ne moc. Pokusíme se věci dát do trochu širšího kontextu, aby se diváci lépe orientovali.
Do HP Civilizace se vám daří dostat nositele Nobelových cen a obecně hosty na světové úrovni. Co to obnáší?
Dělá to dramaturgyně Gábi Cihlářová a na jejich shánění pracuje měsíce, někdy roky. Třeba od března máme domluvený rozhovor na prosinec s jedním nositelem Nobelovy ceny. Nejtěžší je probít se suitou kolem nich a dostat se přímo k člověku. Pak se už dá většinou domluvit. Ti nejchytřejší lidé na světě jsou z mojí zkušenosti většinou nesmírně sympatičtí a lidští. Máme už ale výhodu, že máme seznam našich hostů.
Jak to myslíte, seznam?
Když pošleme zvací dopis, který máme a ve kterém je seznam bývalých hostů, uvidí v něm devět nositelů Nobelových cen, Noama Chomského nebo Charlese Dukea, který chodil po Měsíci. Pomáhá nám také to, že rozhovory děláme v angličtině. Na webu jsou anglické verze a host se na ně může podívat.
Hyde Park je hodně založen na komunikaci s diváky přes sociální sítě. Přelévá se tahle úzká spolupráce i mimo vysílání?
Bereme je na exkurze do zákulisí. Když jsme vysílali stý pořad, vzali jsme je i do studia. Oslovili jsme ty, kteří s námi pravidelně komunikují. Pana Pleskota, Víťu Škorpíka… po letech je už známe.
Daniel Stach, moderátor ČT
V České televizi pracuje od svých dvaadvaceti. Moderuje pořad Hyde Park Civilizace a nejnověji i pořad Věda 24. Za svou práci novináře a popularizátora vědy dostal Novinářskou křepelku i Medaili Vojtěcha Náprstka.
Daniel Stach je dnes hlavní tváří vědy na obrazovkách ČT. S osmičlenným týmem se podílel i na koncepci pro novou samostatnou redakci vědy.
Foto: Milan Bureš