Existují brandy kdysi živé a pak zapomenuté, které se vynoří s překvapivou silou. Na českém trhu jsme to zažili s Kofolou. Veze se na duchu doby, který kromě ní přinesl i renesanci značky Botas, farmářské trhy a vzpomínku na staré zlaté časy volebních preferencí.
Něco podobného se teď děje s folklorem. Ten jsem vždy považoval za cosi umělého, co vyráběli ve studiu dramaturgové socialistické televize. Když jsem ale minulý týden poprvé v životě na vlastní kůži zažil Horňácké slavnosti ve Velké nad Veličkou, moje překvapení bylo obrovské.
Díky péči místních patriotů jsem se na celý víkend ponořil nejen do cimbálové muziky, ale i do slivovice a oskerušovice a poznal jsem, že folklor se rebrandoval sám, bez přispění ministerstva kultury nebo evropských fondů. Stejně jako pražské náplavky.
Reklama okamžitě vykrade každý živý trend. Jestli mám pravdu, poznáme brzy snadno – motivů typu „Z lásky k Česku“ bude přibývat.
