Chování spotřebitele se rázně proměnilo. Postupem času ztrácí racionální pohled na své nakupovací návyky a jeho pozornost zejména v případě produktů z FMCG segmentu je velmi nízká.
Marketingové strategie využívají poznatků psychologie a behaviorální psychologie. „Člověk se domnívá, že se rozhoduje racionálně, ale jeho rozhodování je de facto předem ovlivněno marketingovou komunikací, která cílí na intuitivní rozhodovací procesy,“ říká Karin Pomaizlová, partnerka advokátní kanceláře Taylor Wessing.
Podle advokátky, která se problematice ochranných známek věnuje 18 let, v poslední době roste na trhu výskyt imitací. „Zatímco u padělků jde vždy jednoznačně o zásah do práva k ochranné známce, u imitací tomu tak vždy není,“ dodává Pomaizlová s tím, že záleží vždy na podmínkách jednotlivých případů.
Padělek a imitace nejsou totéž
Zatímco padělky kopírují originální ochrannou známku a často přesně napodobují originál, imitace kopírují pouze dominantní rysy ochranné známky a originálního obalu. Podle Pomaizlové to dělají proto, aby u spotřebitele vyvolaly podvědomě žádoucí asociace s originálním výrobkem, jehož imitaci si může ovšem koupit za mnohem méně peněz. Imitace se vyskytují především v módním průmyslu, v potravinářství i kosmetice. „Padělatelství má nejen negativní vliv na výrobce originálních výrobků a vlastníky ochranných známek. Padělky rovněž představují nezdaněný příjem, ohrožují zdraví spotřebitelů, jsou zdrojem financování další trestné činnosti, například výroby drog,“ říká Pomaizlová. Jednou z výzev, před kterou česká legislativa v oblasti duševního vlastnictví stojí, je postihování prodeje padělků přes internet. Týká se to například ilegálního prodeje napodobenin léků. Jako příklad uvádí Pomaizlová muže, jenž do zahraničí prodával ilegálně podpůrné prostředky na růst svalstva, ke kterým si nechal v tiskárně vytvořit na zakázku falešné obaly.
V české legislativě se zatím neprosadilo stíhání osob, které se na výrobě padělků podílejí.
